Ráno jsem byla ke svému potěšení obdařena několika milými drobnostmi od rodičů, které ovšem udělaly patřičnou radost. Na dort s rozinkami už se ale nedostalo – raději jsme vyrazili do dne zalitého sluncem. Hostýnské vrchy (25 km) jsou, stejně jako dvakrát vzdálenější Javorníky (60 km), pro Zlíňany jakousi spádovou horskou oblastí a navíc začínaly jarní prázdniny. Šrumec, sjezdovky plné. Přesto jsme po chvíli našli parkování v jednom z horských sedel (dobrá dobrá, je v nadmořské výšce 641 metrů, takže hory to asi nejsou) a mohli vyrazit na běžkařskou magistrálu Troják-Tesák. A takhle to tam vypadalo:

Konečně pořádná stopa, žádné kameny a hroudy jako u nás za domem, stromy obalené sněhem, čistý vzduch, prostě skvělá možnost polepšit se v technice i kondici. Snad se mi to povedlo, i když obojí bude chtít soustavnější péči.

Tentokrát jsem se k zemi neporoučela ani jednou, ale při jednom z dlouhých a po namazání mých lyží i docela rychlých sjezdů jsem o tom v jednu chvíli i docela přemýšlela. Ale co. Spadnu si jindy – třeba už dnes nebo na Vysočině příští týden:)))

No tedy!
Přidat komentář:

