12.03.2005
Víkend s dědou - zleeen! A taky celý týden s dědou, brzká rána s dědou (dnes byla o půl sedmé krásná vánice!) a večery s dědou. Díky našemu DD (domácímu dementovi) jsem dneska jako jediný člen rodiny, který zůstal doma, ani s kamarádkou nejela na zřejmě poslední běžky v této sezóně:/Když jsem při obědě zahlédla, že se děda začal nějak vrtět, sahat si do rozkroku, že z něj začalo něco ukapávat a loužička se stále zvětšuje, podívala jsem se několikrát střídavě do svého talíře a na loužičku, a krátce zauvažovala, zda mám své oblíbené jídlo dojíst a jestli mám na něj vůbec ještě chuť...
"Venku je nějak hezky," glosoval děda situaci. Zadívala jsem se na podmračenou zimní krajinu a v klidu jsem dojedla. Nemá cenu se vztekat nebo křičet, zvláště pak na člověka, který si nepamatuje, co bylo před pěti minutami. Koneckonců, kratochvíle spojené s vytíráním podlahy, praním oděvů a převlékáním inkontinentní osoby, jsou jen slabým odvarem nejrůznějších mnohem zábavnějších situací, které mne s dědou možná ještě čekají.
Děda dojídá. A já jdu hledat prášek na praní.
:: poslala filipika
12.03.2005, 13:31:00
No tedy!
Přidat komentář: