26.03.2005
Nechutná puntičkářka - to se ze mne stane, pokud někdy budu ženou v domácnosti. Nikde ani flíček! Fuj!
Dopředu je mi ze mne špatně. Ale člověk se v domácnosti nenudí – praní, žehlení, úklid.. a pořád dokola. Mé jediné štěstí je, že jsem aspoň nemusela vařit oběd, ale jen ho ohřívat. A taky že nemrzne, protože topit uhlím znamená chodit do sklepa co půl hodiny.
Ovšem všechny své dnešní závazky dodržím - i pokus o beránka už leží v troubě, díky které nám skoro všechna světla v bytě jemně blikají. Pravda, při nalévání do formy nevypadal zrovna ve formě, ale to se za té půl hodiny spraví.
Rozhodně potřebuju mít co dát zítra na stůl, aby rodičové seznali, že nejsem tak levá, jak si myslí:), a co víc, i donést na púdžu, jogínské dopolední slavnostní setkání. Tentokrát, jak se asi dá o Velikonocích čekat, se slavnost ponese ve jménu Šrí Ježíše a jeho domény, šesté čakry. Nu a kromě toho si taky napustíme blahodárné vibrace do přinesených bábovek, ovoce a jiných pochutin a budeme je za družné konverzace konzumovat. Mňam.
PS: Můj premiérový beránek dopadl výborně. Boží hod velikonoční može přijít!
No tedy!
Přidat komentář: