11.06.2005
Červen, za kamna vlezem - enjoy! ...aneb venku je tak nevlídno, že by ani koťata nevyhnal...Nepřejícnost počasí mi naštěstí nevadí – po venku mne nikdo nehoní, ve skříni jsem zase našla zimní svetr a když začínají večer při sezení u počítače zebat nožičky, můžu si zalézt pod peřinu, což činím třeba právě teď (oooo, to je blahoooo). Přece jen – 17 stupňů doma jen tak nemíváme...
Krásně zatažené počasí vítám – je pravým balzámem na úkoly zaplněný diář. Snad konečně dopíšu všechny školní eseje a budu si moci užívat neakademické prázdnoty. Nebo jsem to jenom já, komu se s odchodem sluníčka začalo dobře pracovat a kdo nemusí pořád jen myslet, kam by si udělal výlet a na kterou louku se má jít placatit? Máme o tom doma i knihu – sondu do tibetské medicíny, rozlišující čtyři základní typy člověka, jimž se přiřazují základní chuti, nebo třeba počasí. A jaký typ jsem podle přiložených testů já? No samozřejmě, ten "zatažený". Podmračené počasí a snížený tlak atmosféry mne aktivizuje. A sedí to.
Koťata.. pijí mléko, pouštějí se do granulí.. běhají.. honí se za parádítky.. útočí na ruce a nohy.. vrní při hlazení bříška. Micka je zásobuje hračkami dle svého výběru – takže už si pohrály s uloveným opeřencem i zakousnutou myší.
"On není nečestný, je jen nezkušený," vysvětlil v médiích chování ministra Zgarby premiér Paroubek a já jsem měla sto chutí tu čtvrteční Mladou Frontu rozcupovat. Ó, ty křiváku křivý, odulá ostudo naší země, až tě náhodou potkám a s rozmachem kopnu do třaslavic, doufám, že pak svou naštípnutou kostrč bulváru vysvětlíš podobně vznosně. Alias – na tu kreaturu v premiérském křesle začínám být silně alergická.
Víkend nebude pouze esejovitě-pracovní. Dnešní večer mi zpříjemní slavnostní premiéra hry portugalského autora Antonia Joseho da Silvy Válka mezi rozmarýnem a majoránkou. Na něco se to mé angažmá ve Zlínských novinách hodí – už podruhé se protekčně dostanu na kvalitní divadlo. "Bude to sláva, přijedou se na to podívat osobnosti AŽ Z PRAHY!", povídal redaktor kultury Aleš. Chmmmm... tak to je asi na co se těšit. Škoda jen, že v divadelním bufetu neumějí uvařit dobrou kávu...
Když jsme u toho divadla – v úterý se konečně završilo naše roční předplatné v Městském divadle Brno. Poslední hra – nastudování Hrubínovy Romance pro křídlovku – byla krásná a sugestivně-letní. Nebo byla sympatická i svou krátkostí a absencí přestávky, která se v podání českého publika rovná odpornému sprintu pro chlebíček a džus? Nádherný pocit ve mně doznívá ještě teď a překrývá dojmy z jiných, méně povedených představení. Chtěla jsem původně v červnu hlasitě zvolat "Předplatné do MDB, spolu se všemi efekty, barvičkami a odhalenými penisy vašich herců, o jejiž zhlédnutí skutečně nestojím, si v příštím roce strčte... za klobouk!", po Romanci už pouze tiše konstatuji, že úroveň této sezóny byla v MDB poněkud kolísavá a že si příště ráda rozšířím obzory i o jiné brněnské scény. A těším se na dnešní večer.
:: poslala filipika
11.06.2005, 1:06:00
No tedy!
Přidat komentář: