Zato můj svět je poslední dobou více než nepříjemně přehlcen obvazy. Ano ano, zase koleno a moje touha po pohybu. Že se zraním na squashi, to jsem nečekala, ale byla to moje hloupost. Že mi v koleně přeskočí včera při nevinném protahování, to už byl tedy podraz:/ Takže se opět klátím jako de Peyrac a miluji výtahy. Uch – ta noha se prostě nedá zaklapnout zpátky:/ Stálé sezení na židli a nulový pohyb, to je otrava a ráj pro tukové tkáně:( A to jsem se ještě včera tak radovala, že už mne nohy nebolí a zase můžu bezbolestně a rychle zdolávat schody...
Co dál? Je toho moooc! V severní Africe se nám už ostře válčí, Angličané se vylodili, přemohli Frantíky a srazili se s mnohem silnějšími Němci. Některé bitvy jsou více než drastické, hořící tankisté se koulejí ze žhnoucích poklopů, údy létají vzduchem – a to je jen polovina knihy. Ale i tak spím dobře – většinou totiž v posteli zvládnu jen půl stránky:)
Nebezpečné vztahy – zajímavá a i při pouhém čtení strhující divadelná hra, jejíž děj je až příliš moderní. Člověk se diví, že byla napsána už před třemi sty lety. Výstava Václava Špály též nebyla vůbec špatná – ono se vyplatí jít na vcelku srozumitelného umělce, co tvoří abstraktně, hezky barevně a příliš nenarušuje naše chápání světa. To se nakonec podařilo čtvrtečnímu pásmu animovaných filmů v rámci Mezipater, k nimž se vracím v předchozím fotospotu.. Jak se zdá, ne všichni ocenili alternativu.
Prakticky toho moc nedělám. Až moc vysedávám u počítače (posledním velkým a opět poněkud vyčerpávajícím počinem ve všem tom chaosu je nový Halas, který snad v pondělí bude konečně i k dostání na FSS), čtu teorii práva, píšu bláboly do téhož, konzumuji nebezpečně znějící horoskopy, učím se péct z lístkového těsta, s čímž souvisí i pěstování odhadu množství, jež jsme schopni ve zdraví sníst:) Vybírám dárky k úctyhodným pětadvacetinám svého přítele, občas si s ním vjedu do vlasů (v kladném i záporném smyslu slova:), fotím basket, daruji krev, hloupě se ptám a často zírám do hřbitovních uliček...

No tedy!
Přidat komentář:

