12.12.2005
Půjdu na Redla, ó já se máááám! - enjoy! Velikou radost mi udělala zpráva mé kamarádky, že v pátek hraje ve Zlíně sám veliký Vlasta Redl. Hurrrá, konečně před Vánocemi i kultura z jiného soudku, než je jen tradiční rodinná Rybovka!!Při té příležitosti maměnka vzpomínali, jak si na konci osmdesátých let chodil Redl k ní do kanceláře gottwaldovského gymnázia pro výplatu uklízeče. "Občas měl oči zalepené nebo byl po koncertu zelený jak sedma, ale pracovat chodil. Musel, jinak by byl evidovaný jako fluktuant a to tehdy nešlo."
Dost rodinné orální historie. Vpusťme hysterii, i když zítřejší písemná zkouška z Právních dějin mne spíš láká než děsí. Nemám totiž tak úplně pocit, že by mne předchozí tříleté studium historie příliš výrazně zvýhodňovalo oproti mým spolužákům, spoustu zákoníků a ústav jsem viděla poprvé a je toho moooc. Naštěstí existuje institut vypracovaných otázek, ten se líbí i mně. Ale samozřejmě, kdo se s historií na střední škole příliš nepotkával, toho všechny ty kodexy a zákoníky, magistratury a feudální řády pořádně mlátí po papuli.
Zato mne přes čuňu nevezme ani ten největší trapas. Jedu si tak v pět ráno zlínskou MHD a divím se, proč se ti chlapi tak zálibně dívají na mou tvářičku v kulichu. Takhle poránu? S kruhy pod očima a vyrýsovaným vzorkem od peřiny?
Po pěti minutách je jasno. Och ano. Na nové čepici zůstala velká papírová cedulka s logem od výrobce...
O den později jedu pro změnu v brněnské MHD, když mne taktní mladík upozorní, že mám něco zezadu přilepeného na noze. Inu, sednout si na VLASTNÍ žvýkačku zabalenou v kapesníčku, to dokážu jen já. Vynikající způsob, jak zničit nové džíny.. Náladu mi ten den spravili až Tros Sketos, jejichž představení v Místodržitelském paláci bylo pořádně narvané. Jejich humor dovedený ad absurdum mi sice ve všech scénkách hodinového pásma nesedl, při těch největších perlách se ale řehotu neubránil nikdo. Tož dobré, ale bohatě by mi stačila i třetina. Ale já jsem známý suchar, děti.
A na výstavu Skála v Morgalu se zatím stále jen chystám. Snad na ni tento týden dojde, stejně jako na tohoto výtvarníka vystavujícího v Domě umění.
V neděli jsem se poprvé za světla vezla po nově otevřeném sedmnáctikilometrovém úseku dálnice Vyškov-skoroKroměříž, což je, pokud se nemýlím, prvních pár kilometrů dálnice ve Zlínském kraji. Wow, i na vesany včetně Zlínských, otrávených z pomalého dojíždění do Brna, tedy už došlo a není to vůbec špatné. Silnica volná, jen tu a tam prosviští pirát z města práce a cihel (v jiných obcích naší provincie se na rychlejší automobily ještě neshrabali). K tomu jen dodám, že ve Zlíně je sníh. A v Karlovicách kalamita, budiž jim námraza lehká.
Vzkaz pro Karla: Dojeď, už je čas!!!
Na závěr pozdrav od hyperaktivního koťátka...
"wqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq
qqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq
qqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq
qqqqqqqqqqqqsa nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn
nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnngtzh"
No tedy!
Přidat komentář:

