1. Třeba přípravy pacienta na operačním stole – tak tenhle bod by se klidně mohl vyškrtnout z programu "provádět při vědomí". Sice se personál v dobrém zděsí, že na takhle dlouhé lidi fakt nemají vybavení, povídají si s vámi, žertují, ale pak to začne – nabodnutí žil, elektrody, kurtování rukou, nohou, hrudníku.. a vy hledíte do stropu a je vám jasné, že odtud už neutečete... No a pak už naštěstí přichází zatmívačka.
Na nervozitu ale nebyl čas ani nálada. Plusové body měla nemocnice v tom, že povoluje pacientům ponechat si na operaci trenýrky nebo kalhotky. Příjemná změna oproti jedné brněnské nemocnici. Zase možnost cítit se o něco víc jako člověk...
2. Špatně z narkózy mi bylo jen deset minut. Naštěstí.
3. Vytahování drénů (hadiček odvádějících krev) z rány – zážitek asi nejdrastičtější. Sestřička do toho šla při převazování po hlavě (zdravotníci jsou známí tyrani). Bez upozornění, že se mám zhluboka nadechnout, vyškubla tu 10centimetrovou hadičku odkudsi z kolene a já necítila bolest, ale něco mnohem nechutnějšího:). Uhhhhhhh...
4. Bílé snídaňové kafe – většinou špatné, horší, někdy i nejhorší. :) Ale pít se DALO:) Na ostatní chody zdejšího menu si nelze stěžovat – nemocnice není hotel. I když večeřet velmi zdravý chleba s moravským uzeným, to mne večer po operaci docela pobavilo.
Toť asi vše, co mne napadá. Je toho málo? Neklesejte na mysli. Jsem přesvědčena, že i v Olomouci jsou zdravotníci schopni páchat na pacientech mnoho příšerných typů fyzického i psychického mučení – jen si je asi nechali pro někoho jiného.
No tedy!
(Honza - Mail - WWW) Vloženo 22.12.2006, 07:45:44
Já měl na mysli spíš tu celkovou nemocniční atmosféru, které se fakt děsím. Taky je dobře, že sis odtamdud neodnesla deset nových infekčních nemocí, což se občas stává.
Přeju pěkné Vánoce a brzké zotavení. Až přijde Ježíšek, třeba od něj uslyšíš jeho oblíbené "Vstaň a choď!" :)
Přidat komentář: