26.09.2007
Objevy - enjoy! ...takže hřibové čipsy, dosud skrytý blog a nuda v Brně.Tedy, v Brně nuda není a nikdy být nemohla! Zvláště teď, když město zaplavily tisíce nových, svěžích prváckých tváří. Jako v úle, na ulici, v budovách, v MHD. Při návštěvě FSS jsem se cítila divně – známé prostory, ale noví lidé, nový duch, nové nejistoty a očekávání. Něco už nebylo jako dřív. Každopádně provoz opět zhoustl. Nějak jsem ráda, že už tam nestuduju.
I přes tohle zamračení měl můj den v Brně své nádherné kouzlo. Vymetené nebe a nesmělé sluneční paprsky mne o půl osmé ráno na nadchodu u Zvonařky donutily zavzpomínat. Na desítky, možná stovky takových dnů, kdy jsem vstala v 4.45, v 5.15 vyrazila z domu, v 5.40 do Brna, v buse nevěděla o světě a v 7.25 stála na Zvonařce a sledovala Petrov v odrazu rozjíždějícího se dne. Když se k tomu přidá brzce ranní makový koláč ze zlínského autobusového nádraží (protože asi jen ve Zlíně pečou pořádné věci s hašišem), nemá tento cestovní rituál chybu.
Vidíte, a toho jsem se vzdala. Žádná další zvonařková rána! Že to chyba není, mne Brno přesvědčilo už po deseti minutách – výpadek dvou klíčových linek MHD v ranní špičce není to, co jsem si při cestě na pracovní schůzku vždycky přála.
A co ještě není jako dřív? Třeba dlouho tak zbožňované kapučíno v MZK. Svatokrádežná myšlenka, uff:).
Abyste si nemysleli – i přes pár těchto postřehů pozitiva rozhodně převažovala: Nečekaně milá a nápomocná paní na studijním právnické fakulty stejně jako sekretářky kateder tamtéž, nebo Vorlův blog, jenž evidentně vzniká už věky a který se ke mně dostal až dneska. Nebo hrozny z naší zahrady. Dosud jsem si byla jista, že u nás žádné víno nikdy uzrát nemůže.
A ty čipsy z hřibů? Nejsou zlé. Popis chuti si zkuste domyslet – po večerních trénincích, které probíhají v dost nepříjemném čase 20.30-22.00 jsem sice probuzená dlouho do noci, zase se mi ale nechce moc hýbat, a to ani dvěma prsty po klávesnici:)))
No tedy!
Přidat komentář: