1.11.2007
Dušičky tady - a podzim se stále nekoná - türkiye Já nevím, tohle už asi není úplně normální. V 7:45 ráno vyjdu na balkón a venku už je pořádně dusno, asi jako ve zvlášť vydařené červencové ráno uprostřed Evropy. Džíny a tričko s delším rukávem, které si nasazuji jako odlehčenou verzi odění běžných domorodců, se už po minutě chůze jeví jako přílišný extrém.Pět minut chůze na autobusovou zastávku platíme spoustou potu. Jízda busem je také zážitkem. Bože, jak tady lidi můžou i na podzim přežit, a jak můžou na sobě zvládnout tolik vrstev (svetříky, bundy, kožené bundy..)?
Budou dvě odpoledne a v Izmiru je teď nádherně dusno a 26 stupňů. Pocitově tak 28, ale nikomu to neříkejte. To jsou Dušičky.. Doufám, že sprchne!
PS: jsme-li u místní MHD, je po této stránce Izmir bohužel tragický. Vše ostatní je v tomhle městě, kandidujícím na pořadatelství světového veletrhu Expo 2015, fajn. Ovšem fakt, že systém místních autobusů, které spolu s jednou linkou metra zabezpečují městskou přepravu, pořádně neznají ani místní, je dost smutný a cizince nepotěší. A že je tu cizinců – vysokoškoláků z celého Turecka i ze zahraničí, turistů a byznysmenů – víc než dost.
Viditelné a unifikované značení zastávek se nekoná, nikde nenajdete ani seznam linek, stavících na dané stanici – aspoň to by vás mohlo v nouzi trochu orientovat. A tak jen vyhlížíte ve změti muzeálních ikarusů i novějších moderních busů, jejíž číselná označení byla asi také budováno podle nějakého zvláštního tajného kódu (nebo náhody), ten svůj. 122, 534, 169, 86, 5, 6, 7, 8, 142, 136... Stejně jako jinde v Turecku chybějí časy odjezdů – funguje se zřejmě systémem "až to přijede, tak to tu bude". Poprvé jsme na bus čekali 25 minut, než nám došlo, že asi jede z jiné zastávky. Dnes došlo na taxi, protože linky 7 nebo 9 jet měly, ale v ranní špičce se ani za 15 minut neobjevily. Opravdu nevím, jak to tady dělají lidi, kteří opravdu spěchají a zrovna na taxík nemají.
Mimochodem, jedna jízda busem stojí 1,25 liry, což je asi tak 19 korun. Při cestách na druhý konec města, což jsem ještě nezkoušela, ale při velikosti izmirského zálivu to může dělat i hodinu, to určitě stojí za to:)). Platí se přímo u řidiče, většina lidí si ale pípne magnetickou kartou, kterou si s kreditem v určité výši koupí u každého stánku s novinami. Ale abych to zhodnotila – už aby co nejdřív postavili ty další tři plánované linky metra:)))
No tedy!
Přidat komentář: