27.11.2007
Zimní vůně domova - türkiye Nikoli přes den, ale poránu a navečer už se v Izmiru cítím jako doma. Do vzduchu se dostane dým z tisícovek domků na předměstí, usazuje se ve vlasech a voní podzimem a zimou přesně jako v jaroslavickém údolí. K tomu krátké dny, šikmé sluneční paprsky letící přes náš balkón, rychlé stmívání..
Předvánoční atmosféru mi zatím zprostředkovává jen poslech českých rádií, vánoční zboží ve velkých supermarketech, informace, kterak maminka už peče cukroví a pár novinových článků. Jak jinak, když je tu zase přes den slunečno a dvacet stupňů.. Zkrátka podzim v Izmiru byl deštivý tak celkem 10 dní, ve zbytku vládlo pěkné suché, občas zamlžené a zasmogované počasí a dost často jasno jako ze žurnálu s nádhernými západy slunce...
Ale co se v izmirských příbytcích děje po těch západech, to už by člověka nenapadlo. Pokud topení není funkční jako v našem bytě, přichází na řadu regulérně ztuhlé ruce, nošení svetrů a pořádné klepání kosy. Proto je už týden naším velmi dobrým přítelem jedno UFO, neboli výkonný přímotop na nožičkách. Poslední dobou velmi žádaná komodita, řekla bych...
No tedy!
Přidat komentář: