29.11.2007
Nevíš, co tam mám napsat? - türkiye
Aha. Už chápu, proč se v celém centru Izmiru dají sehnat pohledy jen v jednom malém turistickém krámku, ne jak u nás všude v trafice. A také mi pomalu dochází, proč (možná kromě turistických oblastí) nikde nenajdete poštovní schránky.
Ono zasílání pošty a la turca má i další svoje specifika, která se dají poznávat i na dálku. Pokud sem posíláte dopisy, ne vždycky dojdou – prozatímní procento mých ztracených zásilek se pohybuje tak na 25 %, což je myslím docela hodně. Některé zase dojdou, ale po cestě je někdo evidentně otevřel, četl a pak označil podepsanou nálepkou ve smyslu "tato zásilka se nešťastnou náhodou sama otevřela, tak jsme ji zase zalepili". Pro Čecha cepovaného listovním tajemstvím hrůza. Překvapivý je proto chápavý postoj, který k tomu zaujímají samotní Turci. Taky je to udiví, ale pak se rychle vzpamatují. "Oni teď mají větší bezpečnostní opatření kvůli teroristům, já dopisy často posílám i nezalepené, aby se do toho mohli podívat", nebo "Nepoužila jsi bílou obálku a černé písmo na ní."
To tedy nepoužila, ale víckrát to už neudělám. Ještě si rozmyslím, jestli kdy vůbec něco svěřím do spárů turecké pošty – PTT. Už tak v poštovně-policejní centrále na mne, teroristku z ČR, určitě vedou docela tlustou složku. Jsou v ní nejméně čtyři nikdy nedoručené obálky. Zadavte se, PoTTvory!
No tedy!
Přidat komentář: