1.02.2008
V hlavě vymalováno... nevíte ani, jak se jmenujete a v tom stavu jdete na zkoušku. Vstala jsem asi hodně levou nohou, možná jsem měla spát víc. Na docela lehké zkoušce z rodinného práva jsem si dopoledne odřela nos, uši i bradu, a to jsem ještě musela hodně vděčně klopit oči. Asi bych si měla dát pauzu.
Otázky nezáludné, spolužáci odcházeli od zkoušky se suverénním úsměvem. To jen já těžko lovila skoro cokoli, co jsem se učila v posledních dvou dnech. Zkoušející se naštěstí nade mnou smilovala a mne ten trapas bude děsit ještě dlouho. Díky bohu už mne asi žádná ústní tuto zimu nečeká, už bych si možná ani netroufla:) Děkuji Vorlovi za povzbuzení!
Doufám, že o víkendu, vyplněném cestováním a dvěma zápasy ve středních a východních Čechách, brzy zapomenu. Už teď po večerním tréninku se cítím líp.
Mno, a co dál? Moc mne tento večer potěšila tato fotogalerie z Kosova, zvlášť tohle foto je geniální. Petře, umíš!!! Připomnělo mi to, že bych konečně měla dát dohromady pár pubikovatelných obrázků z Izmiru, i když se to technicky ani kompozičně nemůže blížit výše zmíněnému profíkovi.
Další radostí je kniha Černé moře od Charlese Kinga, kterou mne včera potěšila Zuzka alias Tygr. Obyčejně se vyhýbám nákupu knih nebo tomu, aby mi je lidé dávali – knihovna to přece zvládne taky a levněji. Tohle je ale výjimka – pro mne superzajímavé téma týkající se (také) historie Turecka, stravitelný jazyk, snad i hutný obsah a nádherná obálka.. už se těším, jak jí budu listovat na břehu izmirského zálivu, pod palbou nenasytných pohledů místních rybářů a lamačů srdcí;) Děkujuuu!!!
A IRÁČKU, všechno nejlepšííííí!!!!
No tedy!
Přidat komentář: