19.04.2008
Jaro ještě kyselejšíJarní sezóna v tureckém Středomoří pokračuje a křiví ústa ještě více, než se zpočátku zdálo.
Může za to erik, nová pochoutka prodávaná na ulicích (nejen) Izmiru, která vystřídala dosud vládnoucí zelené mandle. Dalo by se jí říkat zelené špendlíky nebo zelené ryngle – doufám, že ve vás už jen ta představa vyvolala barvitou představu, jak asi mohou chutnat. Ve mně také – a skutečnost mne nezklamala. Ano ano – správně by se měly nasolit.. a labužnicky pojídat (u televize:).
Mé naivní představy o přeslazeném Turecku (alespoň v dubnu) padají, stejně jako při sledování nádherného a šťavnaté tureckého jara zavrhuju stereotyp vyprahlé pobřežní země, kde kromě olivovníků a palem skoro nic nepřežije.
Egejské jaro je nádherné. Už v půli března tu byly louky v jednom sedmikráskovém květu, brzy nato rozkvetly šeříky spolu s vlčími máky (??!), parkové keře se žlutými a bílými květy, pak jasmín a noci v městě začaly znovu krásně vonět... Škoda, že slunce nejde zastavit a spalující léto na sebe nenechá dlouho čekat. Už teď je tu ideálních 24-28° C, někdy se ochladí na 20° C. To všechno vybízí k výletům do okolí, plného krásného pobřeží, útesů, lesů a pláží, romanticky položených vesniček, více i méně turistických míst a samozřejmě taky hradů a antických rozvalin. Nejraději bych chtěla objet všechno a hned, i když Turecko je záležitost na celý život, ne na dva měsíce. Vypadá to, že se ale v tomto nebo příštím týdnu nějaký výlet poštěstí – předem vím, že budu u vytržení. Přírodaaaaa!!!
A to ještě v televizi každý den běží přímé přenosy z cyklistického Poháru Republiky, tedy z něčeho, co by se dalo nazvat Tour de Turkiye. Protože se štáb turecké televize evidentně příliš nesoustřeďuje na sledování sportovní stránky jednotlivých etap, ale spíš na pumpování dalších potencionálních návštěvníků do osidel bujícího turistického průmyslu, mohou se diváci kochat krásnými pohled z helikoptér na hory, moře, louky, města, zátoky.. sem tam prostřih na příboj na pláži.. pak turecká vlajka.. děti v krojích.. dědulové v čepicích.. toulavý pes.. olivovník.. příboj.. vlajka.. cyklisté.. něčí nohy zabořené v písku.. vlajka.. děti.. cyklisté.. pohled z helikoptéry.. cyklisté.. vlajka,.. nájezd na vlajku.. záběr na pláž s vlajkou.. únik v pelotonu.. hory v dáli.. vlajka.. a tak dále. Stálo by to skoro za nějakou mediální studii, nicméně příroda VŠUDE tady na západě (a tuším, že i všude jinde) – aaaaah!
No tedy!
Přidat komentář: