6.10.2008
Pozdě v noci - enjoy! ..trocha existenciálna. Sleduji, kam to dotáhli mí gymnaziální spolužáci (třeba Jožka) a žasnu, jak rostou a jedou. A co já?Ještě si pamatuju, co jsem studovala a vystudovala, ale co vlastně opravdu umím, nad rámec klikání v počítači a používání Wordu, Excelu a 20% možností několika málo grafických programů? Kdy jsem na sobě naposledy skutečně pracovala a rozšiřovala své dovednosti a doložitelné znalosti? A kam se ztratil ten gejzír energie, co zásoboval milión mých aktivit až tak do 22? A proč už si po večerech nehraju na kytaru, ale tupě zírám do monitoru? To bilancování vůbec nedopadá dobře... :/
Nicméně.. díky za vaše ohlasy a útěchy během dne. Prohlašuji, že to rozhodně se sebou ještě nevidím tak zle, jen jsem potřebovala ventilovat pár svých pochyb, které se mne pravidelně zmocňují 1. ledna a pak tak 3x do roka podle hodnot tlakové níže a taky stavu bankovního účtu.
Náladu mi zvedla i kniha Beze zla v sobě, 3 část z 6dílné knižní sady jasnovidné psychoterapeutky Luule Viilmy, kde se na začátku píše: "Nejdůležitějším úkolem ženy v životě je milovat svého muže."
Hurrá, tak to bych zvládla!
No tedy!
Přidat komentář: