19.11.2008
Konečně prší! - enjoy! Snad celých posledních 40 dní se podzimní Izmir budil do slunečného a trochu až kýčovitého rána s modrou oblohou a smogem držícím se proklatě nízko. Až poslední tři dny všechno napravily a konečně sprchlo. Co sprchlo, přímo lilo, chvístalo, bouřilo a blýskalo. A pak se mraky přeskupily a znovu. Takže po všech ostatních částech Turecka je konečně podzim/zima i tady, v suchém koutě!A má to i svou atmosféru – třeba v kavárně se při zataženém počasí sedí mnohem příjemněji, i když vám tady nehrozí, že byste se do kaváren museli chodit ohřát. Právě když v pondělí v podvečer začalo mírně mžít, rozsvítila se světla na nedalekém fotbalovém stadionu a zatažená obloha nad centrem města se ponořila do oranžového přísvitu. K tomu hlasité, trochu hrozivé a do daleka se nesoucí skandování fanoušků, hopkající kočky, přelétávající boeingy, prostě atmosféra... no jako doma.
Osud nám vybral dobré stanoviště – máme tady přes den 18-20 stupňů, přičemž už města o 200 km dále ve vnitrozemí mají mnohem chladněji, Ankara hlásí teploty odpovídající těm středoevropským a v takovém východoanatolském městě Erzurum, ležícím v údolí mezi dvěma vysokými horskými hřebeny, už je dost dlouho přes den kolem pěti stupňů a po nocích mínus deset. To město mne už jen svým názvem dost láká (mám takový podvědomý pocit, že to musí být nějaký jiný stát), ale ještě přesně nevím, jestli ho chci vidět, minimálně přes zimu:)
Tak. Ještě přidám tip na Baobab v lipové aleji, sebrané spisy z blogu, který jsem před rokem hltala snad celý víkend v kuse. Vychází právě teď a je to velmi vtipné a dost poučné čtení o tom, jak probíhá multikulturní vztah. Tedy to, co prožívám i já, ale v mnohem, mnohem intenzivnější, africké formě:) A nakonec budu opět jízlivá vůči Radiožurnálu – výraz "šikágo" neeeee, prosím, prosím, prosím...
No tedy!
Přidat komentář: