2.12.2008
Už zas dávám sbohem všem izmirským kočkám... - türkiye
Jen jsem to ještě vzala přes Ankaru, do smogu a mlhy zahalené a svými odpornými administrativními budovami zaplněné hlavní město. Nu, v zimě je to ještě smutnější pohled než v létě, zvláště když vezmete v úvahu všechno, co je tu k vidění – kromě ambasád a luxusních hotelů a slušných obytných čtvrtí se tu v hojném množství objevují i slumy postavené na skalách a strmých svazích propojené strmými kozími stezkami, i téměř zbořené chudičké čtvrti, které pomalu, ale jistě i v těch nejméně přístupných partiích nahrazují čtrnáctipatrové věžáky. A miniaturní domečky z kotovice, krčící se už šedesát let v centru města... to jsou ty rozdíly, jež mne sice čas od času děsí, ale bez nichž by pro nás Turecko asi ztratilo nádech zajímavosti, že...
Každopádně, doufám, že do Ankary budu vždycky dojíždět jen na návštěvu.
No tedy!
Přidat komentář: