21.12.2008
V Budě a Pešti - enjoy!Měli jsme minulý týden docela štěstí. Po větrných dunajských mostech se ještě dalo chodit bez omrzlin a zimních bagančat, dokonce frajersky s rozhalenkou. Na hradbách Budského hradu se pak dalo i večer chvíli postát a vychutnávat si pohled na hezky nasvícenou Pešť. A to jen o chlup předtím, než vypukla stávka na budapešťském letišti (to zajímalo Murata) a v železniční dopravě (to se zase týkalo mne). Ufff!
Po dvou letech od své první návštěvy jsem v Budapešti (mluvím o turistickém centru) příliš rozdílů nenašla. Když se nad tím tak zamyslím, není to fakt úplně pozitivní. Až při této návštěvě mne totiž zarazilo, že centrum maďarského hlavního města často vypadá hodně omšele.
Nerada dělám ukvapené soudy, ale při procházce Rákocziho třídou směrem od Jižního nádraží do centra se mi často zdálo, jako bych se vrátila ČR let devadesátých – zašlé a zašedlé kdysi honosné secesní činžovní domy a úpravy výloh a obchodů, jaké jsou k vidění už jen v těch konzervativnějších českých maloměstských provozovnách. Ale co víc, metro. Na dvou novějších linkách ještě pořád jezdí obité sovětské vagóny z 80. let a jízdenky v přepočtu za 26 Kč na 30 minut, probůh, neprodávají automaty, ale důchodci v okýnkách a u stolečků, před nimiž se ve špičkách tvoří hodně dlouhé fronty. C c c!
A k tomu rozsáhlá a hlučná překládka tramvajové trati nebo čeho v centru města, která také boří něco z té vyhledávané c. a k. uherské atmosféry – i když počítám, že za okny nejslavnějších kaváren, jež jsme k mé velké lítosti s Muratem nestihli navštívit, chutná život pořád stejně sladce.
A propos, památky. Za jeden večer a jedno dopoledne se to všechno proběhnout prostě nedá. Dali jsme si základ včetně hradního podzemí a největší synagogy v Evropě (byla skvělá!) a slíbili si, že příště z lázní Gellért uvidíme více než jen vstupní halu a dojde i na muzea, národní galerii, parky, zámky a zámečky.
Snad je i dobře, že už nebyly síly na noční prohlídku Náměstí hrdinů, nebot muj Turek opět prohlašoval, že tam zřejmě budou k vidění sochy samých zkrachovalých existencí, jež nedokázaly zastavit rozpínavé Osmany. A to se tedy mýlí, protože minimálně János Hunyady v 15. století asi na čtvrtý pokus v křížové výpravě porazil samotného Mehmeda Dobyvatele, uchvatitele Cařihradu, a přivodil mu tak lehčí doživotní trauma...Ale historii raději opusťme, nebo budu muset Muratovi ještě dodatečně v souvislosti s mumifikovanou rukou svatého Štěpána složitě vysvětlovat vznik fenoménu uctívání relikvií.
Přes všechny ty drobné výhrady se mi v Budapešti moc líbí. Je to od nás kousek, jen příjemných pět hodin vlakem. Kromě krás města samotného se alespoň v této části země cítím jako doma – ať už se podívám na sortiment zboží v obchodech, odrbané hutě v menším průmyslovém městě nedaleko – chloubu bývalého režimu, oděvní kreace obyvatel nebo na paneláky na předměstích. Jaké to asi je, být Maďarem?
Zkoušela jsem si to přestavit a nasávala ze vzduchu zdejší ladění – žijete v zemi, která je jednou nohou ve střední Evropě, druhou na Balkáně, která se počítá k Západu, i když je vlastně na Východě. Kam kráčíte, Maďaři, a v čem vidíte svůj cíl? Bedekry svorně líčí, že maďarská národní povaha je vzhledem k množství různých historických porážek, marných válek proti agresorům a marného odporu okupantům silně melancholická, až smutná, utápěná v alkoholu (přesněji ve skvělém uherském víně). No, možná by se tomu dalo věřit, jen by mne zajímalo, co se v těchto rubrikách píše o České republice...
PS: nevím, jak maďarština působí na vás, ale jelikož je její přízvuk umístěn stejně jako u češtiny, měla jsem i po přejezdu do ČR ještě tak hodinu pocit, že jsou všichni Maďaři, protože jim vůbec, ale vůbec nerozumím...
PPS: všechny fotky jsou z roku 2006 – za dva roky se ale myslím nic nezměnilo.
No tedy!
Skoda (martin jaros - Mail - WWW) Vloženo 29.12.2008, 17:30:07
Ježíš, škoda že jste nedali vědět předem, rádi bychom se s vámi setkali. Máme přece taky tureckou zkušenost. Ohledně Budapešti - je to tak. Je to taková Praha na půl plynu. No možná na 80 %, abych jim nekřivdil. Ale jsou tu i dobré věci, třeba jídlo a víno a vůbec život kavárenský, cukrárenský apod.
Přidat komentář: