4.02.2009
Co mi vaří krev - enjoy! O víkendu toho ke mně přes clonu horečky moc nepronikalo. Přesto mi neuniklo, že komunisté mají tu drzost a odvahu mluvit do toho, co se bude o jejich éře vyučovat na školách (pokud se tedy – bohužel – vůbec někde něco vyučuje). Představa, že by soudruzi do osnov místo faktů třeba o politických procesech, uranových dolech a koncentrácích vložili opěvování sociálních nebo kulturních výdobytků socialismu, mi bouřila už tak dost horkou krev.Vzpomněla jsem si obratem na příběh politického vězně, s nímž se pravidelně stýkám. Šest let strávil v uranových dolech a přilehlých lágrech, tudíž by pro něj děsivých 39,5° C, s nimiž jsem vzdychala v posteli, nebylo vůbec nic. Zvlášť když si při ní můžete pohodlně ležet v posteli a nikdo vás nenutí sfárat na osm hodin do uranového dolu a tlačit tam vozíky s natěženou rudou, nebo půl dne stát v chatrném oblečení někde v mrazu na apelplacu. A ani vás, když už máte tu smůlu a ležíte téměř v bezvědomí, nepoutá obzvláště bolestivými pouty k rámu nemocniční postele. Jó tyfus, to byla jiná třída!
A o tomhle (a mnohém dalším) nemáme učit naše potomky, abychom náhodou nesklouzli ke zkreslování!?
"Proti výuce dějepisu současné i plánované pak hlasitě vystupují komunisté. Například šéfka školského výboru KSČM a učitelka v jedné osobě Marta Semelová nedávno rozeslala učitelům i médiím prohlášení, v němž stojí, že dějiny na školách se dětem vykládají zkresleně. S učiteli na školách by Semelová chtěla debatovat o tom, jak by se měly v dějepise vyzdvihovat i "dobré skutky" komunistické vlády.
"Požadujeme objektivní poznávání a výklad dějin. Odmítněme jejich zkreslování v duchu nejhrubšího antikomunismu, provázené špínou a nenávistí," uvádí Semelová. (zdroj)
AAAAAAAH!!!!
I když bychom druhým neměli přát špatné, nadělila bych dnešním komunistům minimálně tu devětatřicítku, jestli někdy opravdu vyrazí do škol blábolit ty svoje nesmysly.
PS: Když už dštím síru, vzpomenu ještě tureckého premiéra. Možná jste si všimli, že se o víkendu v Davosu pohádal s izraelským prezidentem a silně tak zabodoval doma i u všech dalších muslimských zastánců Palestiny. I když jsem o Erdoğanovi už dlouho neslyšela, nezdá se mi, že by změnil a najednou se oháněl šestým přikázáním a dalšími mírumilovnými myšlenkami jen kvůli své holubičí povaze. Spíš to vypadá jako slušně rozjetá kampaň pro obnovení popularity.
Usmát jsem se musela při zmínkách o demonstrantech, kteří premiéra přišli spontánně podpořit na instanbulské letiště. No jasně, taková lidová iniciativa tryskající z všeobjímající radosti, třeba jako když se vyhraje fotbal, žejo! To byste ale neznali, čeho jsou Turci v politice schopní. Vsadím se, že na letišti demonstrovalo hodně dobře zorganizované a bezchybně svolané fanatické jádro demonstrantů AKP, případně třeba ti její voliči, které za jejich hlasy Recep Tayyip celou zimu odměňuje pytli s uhlím. Ale v televizi to nepoznáte. Pašák!
No tedy!
Přidat komentář: