8.05.2009
Jaro v Iónii II - türkiyeKde jsme to minule skončili? Aha, v jedné zapadlé vesničce na kopci na poloostrově Karaburun, v jednom z relativně zapadlých (ale jen relativně) koutů Turecka. Bylo jaro, půle dubna...
Takže zpátky do vesnice Bozköy, kdysi zalidněného, dneska většinou opuštěného nebo letním návštěvníkům rozprodaného sídla.

...které i tak na návštěvníka dýchne starými časy... jako tato stará kašna z osmanských časů...

...život hrstky zbývajících vesničanů...

...stylová zákoutí...

...plus ovce na krásně rozkvetlé louce (nebýt toho moře v dálce, je to jak u nás na Želechovických pasekách:)...

...čekaly na každoroční ostříhání...

O kus dál červená a zelená jarní harmonie...
Vyskytuje se tu řada endemitních horských rostlinných druhů...

...a na zahradách a kolem vsi také spousta plodících stromů. Nezralé plody mandlovníku u chátrající budovy bývalé školy byly k nakousnutí, krásně šťavnaté a sladké, prohřáté sluníčkem (sezóna cağla, oblíbené kyselé pouliční pochoutky, zrovna končila a nastupoval prodej kyselých nezralých špendlíků (erik).

Muselo to být na jaře příjemné, seběhnout po vyučování vysoké schody ze školy a zastavit se právě u mandlovníku... Také jsme si pokusili představit, jaké to asi bylo, být učitelem v takovéto vesnici s výhledem do modrých dálav...

Za školní zahradou jsme narazili na pořádný kontrast – dozrávající citróny vedle kvetoucího stromu XY. Jak je to možné, když ještě před měsícem byla pořádná zima a na vyšších kopcích se držel sníh?

Citróny byly vynikající, sladké. Utrhli jsme si, protože v Turecku prý v rámci proslulé místní pohostinnosti panuje "tradice oka" – návštěvník teoreticky může přijít na jakoukoli zahradu a utrhnout si ovoce, které na ní spatřil, samozřejmě jen pro ochutnání a v malém množství. Oj, to student římského práva ocení. V Bözköy mi to přišlo bez problémů, ale nevím, jak tuto tradici zvládají majitelé zahrad, kolem kterých vedou frekventované cesty se spoustou chodců..

No tedy!
(martin - Mail - WWW) Vloženo 09.05.2009, 21:33:47
Krasa. To je to Turecko, co jsem mel rad. Taky si tam ostatne v cervnu z nostalgie zajedeme, ale asi jen do Istanbulu. Türkiye!
Přidat komentář:

