Giraffe Daily

8.05.2009

Jaro v Iónii II - türkiye

Kde jsme to minule skončili? Aha, v jedné zapadlé vesničce na kopci na poloostrově Karaburun, v jednom z relativně zapadlých (ale jen relativně) koutů Turecka. Bylo jaro, půle dubna...

rb
Papatya neboli heřmánek, symbol egejského jara. Ve městech se jich prodávají doslova tuny v tlustých svazcích nebo v milých košících. Vydrží dlouho a jsou hodně oblíbené. Mně se ale nejvíc líbí na loukách.

Takže zpátky do vesnice Bozköy, kdysi zalidněného, dneska většinou opuštěného nebo letním návštěvníkům rozprodaného sídla.

karb

...které i tak na návštěvníka dýchne starými časy... jako tato stará kašna z osmanských časů...

jpg

...život hrstky zbývajících vesničanů...

kr

 ...stylová zákoutí...

vch

 ...plus ovce na krásně rozkvetlé louce (nebýt toho moře v dálce, je to jak u nás na Želechovických pasekách:)...

kr

 ...čekaly na každoroční ostříhání...

ka

O kus dál červená a zelená jarní harmonie...

mk

Vyskytuje se tu řada endemitních horských rostlinných druhů...

ks

...a na zahradách a kolem vsi také spousta plodících stromů. Nezralé plody mandlovníku u chátrající budovy bývalé školy byly k nakousnutí, krásně šťavnaté a sladké, prohřáté sluníčkem (sezóna cağla, oblíbené kyselé pouliční pochoutky, zrovna končila a nastupoval prodej kyselých nezralých špendlíků (erik).

cg

Muselo to být na jaře příjemné, seběhnout po vyučování vysoké schody ze školy a zastavit se právě u mandlovníku... Také jsme si pokusili představit, jaké to asi bylo, být učitelem v takovéto vesnici s výhledem do modrých dálav...

ks

Za školní zahradou jsme narazili na pořádný kontrast – dozrávající citróny vedle kvetoucího stromu XY. Jak je to možné, když ještě před měsícem byla pořádná zima a na vyšších kopcích se držel sníh?

ss

Citróny byly vynikající, sladké. Utrhli jsme si, protože v Turecku prý v rámci proslulé místní pohostinnosti panuje "tradice oka" – návštěvník teoreticky může přijít na jakoukoli zahradu a utrhnout si ovoce, které na ní spatřil, samozřejmě jen pro ochutnání a v malém množství. Oj, to student římského práva ocení. V Bözköy mi to přišlo bez problémů, ale nevím, jak tuto tradici zvládají majitelé zahrad, kolem kterých vedou frekventované cesty se spoustou chodců..

lim
 
Toť pro dnešek vše, série ale stále nekončí. Příště o tom, jak jsme zdolávali strmé vrcholky Černého nosu.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

:: poslala filipika 8.05.2009, 18:15:00

No tedy!

(martin - Mail - WWW) Vloženo 09.05.2009, 21:33:47
Krasa. To je to Turecko, co jsem mel rad. Taky si tam ostatne v cervnu z nostalgie zajedeme, ale asi jen do Istanbulu. Türkiye!



Přidat komentář:
Jméno:


Email:


URL:


Nadpis:


Text: