26.05.2009
Ženy starověké Indie - respektované, svobodné, uctívané - iluminace "Božské dlí tam, kde se s ženami zachází s respektem." Védy (2. tis. př. n. l.)Podle řady moderních studií věnovaných nejstarším písemnostem světa obsahují Védy, Upanišády a eposy starověké Indie (komponované v 2. tisíciletí př. n. l.) bezpočet dokladů toho, že ženy všech vrstev měly ve starověké Indii velmi význačné a respektované postavení. Můžeme jen litovat, že během dalšího historického vývoje, s nástupem nadvlády rozumu a mužů, byl blahodárný vliv žen na společnost velmi zeslaben a pokřiven, a to nejen v Indii...
Studie věnované literatuře starověké Indie (tzv. védské literatuře, psané v sanskrtu a písmu dévánagarí) odhaluje, že ženy pocházející ze všech vrstev společnosti byly v období prvního tisíciletí před naším letopočtem velmi vážené.
Popisovány a oslovovány byly různě, jako matka, paní domu, manželka a podobně. Byly též respektovány jako význačné filozofky, političky, psycholožky, učitelky, vládkyně, autorky právních norem a paní domu. Na toto téma bylo složeno mnoho hymnů.
Žena se v roli manželky těšívala postavení majitelky domu. Jako královna příbytku měla dokonce dokonce vyšší postavení než její tchýně a tchán. Měla právo nosit rituální svaté vlákno a studovat védy.
Právo a ženy
Hinduisté věří, že jejich právo má božský původ. Historickým a často nevnímaným faktem je, že podle práva se s ženami zacházelo s respektem a v mnoha ohledech téměř jako s bohyněmi. Tento respekt byl ve starověké Indii unikátní. Možná žádná jiná země nebo civilizace se jí nevyrovnala co do uctívání schopnosti ženy zacházet s bohatstvím (Lakšmí), schopnosti učit (Sarasvatí) a schopnosti trestat (Durga). Tento koncept ženám přinášel minimálně stejné, možná i vyšší postavení, než měli muži.
Během dlouhých staletí od časů starověké Indie se zrodilo a zaniklo mnoho států, ale jen Indie zůstala nejen zachována, ale také vzkvétala na mapě vesmíru. Božské prá-vo bylo založeno na Šruti (což doslova znamená „Slyšené").
Období starověké Indie začíná u vládce jménem Manu, který ženu jednoznačně dosadil na vysoký pedestal, když prohlásil: Božské dlí tam, kde se s ženami zachází s respektem.
Védská společnost
Védská literatura popisuje ideální společnost, kde ženy měly vážené a vysoké postavení. Stejně jako v každé patriarchální společnosti vládl i zde otec, ale ve věcech týkajících se domova a domácnosti byla za vládkyni považována matka. I když jich nebylo mnoho, byly védské bohyně považovány za stejně mocné, jako byli bohové.
V modlitebních hymnech Rgvéda (komponovaných mezi lety 1500-1000 př.n.l. a sepsaných v letech 800-600 př. n. l.) není zmínka o tom, že by bylo narození děvčátka považováno za nepříznivé. Že se dívkám dostávalo vzdělání, je jasné z toho, že hymny byly složeny ženou věštkyní. Žena rgvédských časů byla odvážná, silná a svobodná. Zdá se, že si dívky mohly svobodně vybírat manžely, a byly v této volbě podporovány svými rodiči. Dívka nemající bratra měla právo dědit všechen rodinný maje-tek.
Manželka byla partnerkou v prová-dění obětí a byla vládkyní svého domova. V Rgvédě nalézáme jen málo zmínek o mnohoženství, protože pravidlem byla monoga-mie. Některé verše naznačují, že bylo možné, aby se vdova znovu vdala.
Ostatní negativní společenské jevy, jako je upalování vdov, systém purdah (zahalování žen a oddělování od veřejnosti, rozdělování společnosti na základě pohlaví) a dětské svatby nebyly v popisu rgvédské společnosti nalezeny.
Proto rgvédské zobrazení ženství zůstává i dnes pravým dědictvím staré Indie.
Zdroj: zahraniční diskusní skupiny sahadža jógy, překlad -sf-
Kéž bychom se s celou naší "civilizací" dokázali alespoň v něčem vrátit proti proudu našeho zvráceného vývoje a myšlení. Můžeme začít alespoň teď, i když nejvyšší čas už dávno minul, každý u sebe...
Zkusme to..
No tedy!
Přidat komentář: