16.12.2009
A zase doma - enjoy! Trochu s posmutnělou příchutí – v ty sobotní brzké ranní hodiny jsem na izmirském letišti poprvé zažila atmosféru loučení rodin s rekruty odcházejícími na vojnu.Byl to sice termín vysokoškoláků, takže si tam pobudou jen nějakých šest měsíců, jenže v Turecku si bohužel nemůžete být nikdy jisti, že se vrátí domů živí. A nemusí ani sloužit vyloženě v horkých oblastech na jihovýchodě – minulé úterý zaútočili Kurdové na vojenské auto u středoanatolského města Tokat a v přestřelce zabili sedm vojáků. Nejen celá země, ale dokonce i vláda už toho má dost. Té bych sice možná podsunula i jiné důvody, nicméně v reakci na tuto událost ústavní soud rozpustil jedinou kurdskou stranu v tureckém parlamentu (DTP), často schvalující nebo kryjící bojovníky z PKK, zbavil imunity její poslance a obvinil je ze spousty zločinů. Dosud jste vesele organizovali obchod s kokainem, teď se braňte, hoši.
Jak to na vojně po vstupu do kasáren až do bojové akce chodí, mohli všichni docela výstižně sledovat v podzimním (anti)válečném hitu Nefes (Dech). Zdobí jej novátorská a zajímavá kamera (někdy spíš fotografie) a výstižné poselství: v akci je třeba se neustále držet na pozoru, protože jen to určí, jestli nakonec vydechnete (naposled), nebo se opět nadechnete (přežijete).
A pak si představte, že po zhlédnutí filmu, v němž velmi realisticky vidíte očekávání, průběh i následky těžkých bojů, posíláte syna, dosud zvyklého jen na pohodlí moderního velkoměsta, do armády... Hodinu před odletem na Istanbul bylo na letišti ještě klidno, spousta kluků měla na zádech přišpendlenou tureckou vlajku, kolem nich rodiče, sourozenci, tety, prarodiče, všichni. Když ale došlo na loučení, tekly slzy proudem. Hoši v letadle na sobě nedávali nic znát, ale ten pohled z letadla zpátky na letiště, kde u oken netradičně stály stovky lidí, zamrazil...
A jinak... Je myslím stále více citelné, že se svět opravdu řítí do jiných časů. Pohár zla se plní a okraj už není daleko. A to jak v Turecku (tam přitom v novinách, které téměř nejsou ničím jiným než denním souhrnem špatných a ještě horších zpráv ze všech oblastí života, čtu jen titulky), tak i u nás (kde je mé rozčarování samozřejmě mnohem větší, neboť to mám i s detaily). Třeba minulou neděli – a že se většinou snažím krotit – mne zprávy o schvalování rozpočtu už upravdu nas----. Ach jo. Myslíte, že se ještě někdy dočkáme nějaké pozitivní zprávy z naší politiky?
Pomalu jako za komunistů není koho volit, komu věřit a bohužel ani kam emigrovat. Všichni hoši se už dostatečně provařili, takže co nám zbývá? Chatičky, spolky, koníčky a diverzní činnost?
Teď asi Vánoce.
Prožijme je bez stresů, v klidu a tiché umírněnosti a meditaci, neboť kdo ví, kolik těch teplých, pohodlných Vánoc ještě bude.
Jeden příjemný knižní tip – historicko-romantický román o velké lásce z Kavkazu na pozadí překotných dějinných událostí Alí a Nino. Myslela jsem, že to bude trochu červená knihovna, ale není to tak – dozvíte se něco o tamější mentalitě, historii, zvycích i jazycích.
Pokud se nechcete jen bavit a stojíte o čtení, které může zcela změnit váš náhled na svět, vřele doporučuji knihu Tomáše Keltnera Transformace vědomí. Dokonce tak vřele, že jí tady udělám pořádnou reklamu. V podstatě je další variací na často se objevující téma posledních let – zacházení s vlastním egem, rozumem, strachy a dalšími podobnými prvky, osvobození se od jejich vlivu a tím i změny myšlení (stejně o tom píše třeba Eckhardt Tolle) Web autora zde.
Transformace vědomí je ovšem česká kniha, může se proto zabývat také symbolikou a skrytými významy řady českých slov a úsloví, důležitostí toho, jak denně mluvíme. Učí nás, jak tvořit svou vlastní realitu – ono to totiž jde! Je útlá, stručná, velmi výstižná, plná pochopitelných příkladů ze života, proto by po ní měl sáhnout každý vážně hledající. V dnešní době, přeplněné nejrůznějšími duchovními směry, z nichž mnohé jsou jen nebezpečnými slepými uličkami, je to ještě zásadnější. NEVÁHEJTE.
"Kniha popisuje vliv emocí na lidský život. Ukazuje, že právě prostřednictvím emocí jsou lidé ovladatelní. Zabývá se sexem a s tím spojenými utajovanými souvislostmi. Objasňuje základní vztah a způsob komunikace mezi rodiči a dětmi. Vysvětluje schopnost, jak svobodně tvořit svou vlastní realitu.
Na jednoduchých příkladech z vlastní zkušenosti demonstruje autor, jak jednat tak, abychom se vymanili z tohoto područí. Nejedná se o pouhé konstatování faktů, ale o podrobný návod, jak získat zpět svou svobodu, která mnoha lidem chybí. Není to náboženský ani filozofický text, přestože se v některých popisech nelze vyhnout jistým paralelám v podobě srovnávacích odkazů." Web knihy.
No tedy!
(proctonejde - Mail - WWW) Vloženo 17.12.2009, 00:18:08
diky za dobre tipy na knizky :o)))
(proctonejde - Mail - WWW) Vloženo 17.12.2009, 00:20:17
jo a k tomu filmu Nefes, to poselstvi je zcela pravdive, muj manzel by ti mohl povypravet, on totiz neco podobneho zazil....
(filipika - Mail - WWW) Vloženo 17.12.2009, 00:34:15
uf, tak to nezavidim...
Davuta to teprve čeká (Petra - Mail - WWW) Vloženo 15.04.2012, 11:37:30
Ach jo, to jsem si neměla rozkliknout...
Přidat komentář: