23.03.2010
Cvičitel želv, - türkiyetak se jmenuje jeden slavný a dnes velmi drahocenný turecký obraz, namalovaný archeologem, muzejistou a malířem, vpravdě zřejmě velmi zajímavým mužem Osmanem Hamdim v letech 1906 a 1907.
Zobrazuje dvořana, jenž se snaží vytrénovat palácové želvy ke speciálnímu účelu – aby v nočních hodinách spořádaně lezly se svíčkami připevněnými na hřbetě výhradně po stezkách a jiných vyznačených trasách palácové zahrady a jako živé osvětlení lahodily oku a dobrému vkusu bavící se dvorské společnosti.
Podle historiků umění je dobovou alegorií k tehdejšímu stavu Osmanské říše, jehož nejstručnější charakteristikou, stejně jako v případě pozdní říše západořímské, byl rozklad. Morální úpadek, zmar, rozmařilost, zbytečnost, plýtvání a neúčelnost. Soumrak kdysi silného a zářivého kolosu. To je téma!
Dílo je zajímavé též tím, že v rozpětí jednoho roku byly vytvořeny dvě jeho verze, zaujal mne samozřejmě i samotný způsob využití želv (věřím, že se někde dá také zjistit, jak často se v těch letech v paláci ze zvláště neposlušných frekventantů kursu vařila želví polévka:).
Tématu soumraku a konce osmanské říše se v Turecku věnuje nespočet titulů krásné literatury i historických monografií, filmů, seriálů a dokumentů. Těšte se na další zajímavosti...
No tedy!
Přidat komentář: