25.10.2010
Na zteč! - zleeen!Opět na skok v rodném městě! Určitě byste věřili tomu, že prvním místem, kam jsem se v první pracovní den po příjezdu vrhla, byla knihovna. Rituál. Zážitek. Výkřik skrytých vášní v budově, která už takových chvil za svých 120 let existence jistě pamatuje hodně.
Vešla, nasála pach staré knihovny.. a vrátilo se jí celé mládí. Zlaté časy! Téměř nic se tu nezměnilo, a když, tak k lepšímu.
Aspoň někde.
"Štěstí mezi regály. Neubránila se blaženému úsměvu. Pobíhala s šílenou touhou v očích. Osm kilo jí nestačí, chce víc. Nový Pamuk jí ji dojal k slzám" ... Ano, takhle nějak by to popsal (turecký) bulvár. Musela jsem ukojit ten hlad a pořádně si porochnit v tom, že můžu, že mám to své zase na dosah. Všechno jim to tu jednou přečtu, nejlépe rychlostí jednoho románu za noc (klasika bude mít přednost). Ve dne pak budu děkovat všem svým učitelům, kteří mne do magického světa knih uvedli...
A co že tento týden hraje v divadle?
Znáte podobné stavy?
Ukrajinky, Češky a Rusky, flákající se v malebných zemích, jako je Turecko, až příliš dobře.
No tedy!
Přidat komentář: