3.11.2010
Nejen podzimní... - zleeen!Je toto možné? Ještě mi nebylo třicet a už při procházce po domovských kopcích, při pohledu do modravých dálek Hostýnských vrchů, Vizovska i Vsacka, i do žlutohnědých korun milované bučiny podléhám nostalgii, ba i pohnutí. Asi bych neměla pořád tak pendlovat, aby mi krása našeho domova zase zevšedněla...
Takže zraju, stárnu, můžeme to nazvat jakkoli. Už nejméně pět let mne víc baví zastavovat se a všímat si krásy kolem, a ne jí jen s nepřítomným pohledem projíždět na kole nebo probíhat či se rovnou hnát.
Je-li opravdu hezky, dávám zcela jistě přednost fotoprocházce před výběhem a někdy i teplé posteli před rušnými nočními ulicemi, ale to už je jiný příběh:) Je to i proto, že mozek už často sám od sebe indikuje fotograficky zajímavé scény, množství a kvalitu světla a možný bod zaostření. V klidu zůstávám jen díky vědomí, že ty nejcennější a nejkrásnější scény se stejně nejlépe zachytí nikoli kamerou, ale srdcem.
Rychle se tu musím ještě vytasit s textem, psaným někdy v devatenácti nebo dvaceti, v době, kdy měl můj život opravdový švunk a den nejméně 40 hodin. Snad je to ještě alespoň trochu pravda – ale kdo ví, jak dlouho ještě. Už je to nějak na hraně:)
To jsou má hříběcí léta!
Směju se
a zatím neodkvétám.
Ještě doufám, ještě věřím,
ještě mé srdce pro lásku si létá.
a za pár vteřin
zas směju se -
ještě neodkvétám.
No tedy!
Dobře ty... (m6k - Mail - WWW) Vloženo 03.11.2010, 21:08:04
...klikám na "I like it".
(bosorka - Mail - WWW) Vloženo 06.11.2010, 19:44:40
Jo, zlaté bučiny jsou teď nádherné.. Ty se snad ani nemohou okoukat, když jsou takové jen na podzim ;-)
Přidat komentář: