14.02.2011
Valentýn, svátek všech květinářů - türkiyeSvátek zamilovaných bývá pro turecké květináře dlouho očekávaným vrcholem sezóny. V konkurenci producentů řezaných květin přitom Turecko drží velmi silnou pozici v Evropě i ve světě.
V den sice importovaného, ale velmi nadšeně přijímaného "Svátku zamilovaných" (Sevgililer günü) snad do města vyrazily všechny páry, co jich tu je (tuším, že ne vždy to nutně byla dívka-chlapec) a většina z nich neodolala nákupu rudého balonku ve tvaru srdíčka, alespoň jedné růže, čokoládek v červeném balení nebo jiné nezbytnosti. Dobře pro vás, obchodníci!
Největší očekávání mají v tento den turečtí květináři a pěstitelé řezaných květin, pro něž je Valentýn vrcholem roku. A u nich se chci zastavit, protože informace vztahující se k tomuto sektoru turecké produkce jsou opravdu zajímavé. V centrech tureckých měst sice voňavé pouliční stánky i kamenná květinářství s nádhernými květinami (momentálně probíhá sezóna narcisů, tulipánů plus obvyklé gerbery, růže a další) najdete opravdu téměř na každém rohu, i tak mne čísla, publikovaná včera v Hürriyet Daily News překvapila.
Netušila jsem, že Turecko, nejsilněji okolí dvoumiliónové Antalye (65% podíl na trhu), je tak silným vývozcem řezaných květin. V sektoru pracuje 300 000 lidí a květiny se exportují do 52 zemí včetně amerického kontinentu a Japonska.
Jen za uplynulé dva týdny Turecko vyvezlo 40 miliónů řezaných květin do 25 zemí a naúčtovalo si za to 7 milionů dolarů. Květiny z Turecka se prodávají v Nizozemsku /které ovšem stále drží 60% podíl v produkci květin/, Británii, Německu, Rusku, Bulharsku, Ukrajině, ve střední Evropě i na Balkáně. Květiny byly jednou z mála položek, jejichž export neklesl ani v dobách největší krize.
Jen v Istanbulu květiny živí na 100 000 lidí. V Izmiru, jak jsem si všimla, na ulici většinou květiny prodávají Romové, kamenné obchody pak provozují "bílí" Turci.
Vývoz tedy jde výborně a sektor je stabilizovaný, v samotném Turecku paradoxně brání většímu rozvoji trhu několik faktorů. Tím nejdůležitějším je nižší kupní síla obyvatelstva – květiny se zde stále ještě neberou jako běžná nákupní položka jako na Západě, a poptávka se u běžných lidí omezuje spíš na zvláštní příležitosti, jako je Valentýn, narozeniny, návštěva známých nebo příbuzných atd.
Ceny jsou přitom více než příznivé – minulý týden jsem dostala kytici s 7 bílými růžemi, 9 žlutými tulipány a spoustou "šáší" kolem, to vše podle později nalezené:) účtenky jen za 240 Kč. Myslím, že v ČR byste za stejný obnos koupili možná jen těch 7 růží...
Květináři přitom často doplácejí na křehkou povahu svého zboží. Jak přiznávají, vyhazuje se až polovina květů, proto se snaží vybojovat zvýšení daňových úlev z 25 na 40 %. Pokud se to povede, je podle nich Turecko schopno díky svému klimatu a poloze konkurovat i samotným Holanďanům.
O poněkud jiném stylu úpravy a vázání květin, než na jaký jsme my zvyklí, se zmíním v některém z příštích příspěvků.
No tedy!
(Ivana - Mail - WWW) Vloženo 15.02.2011, 18:00:34
Ano, i v Istanbulu je pouliční prodej květin výhradně romská záležitost. Pracovala jsme v jedné firmě, poblíž které byly zbytky romského ghetta. Každé ráno tam přijel náklaďák s kyblíky květin a proběhlo asi už nacvičené rozdělení do skupin a rozvoz na stanoviště. :-)
Přidat komentář:

