1.06.2011
Z Izmiru do Zlína po čtyřech kolech - türkiyeNe, tentokrát nás domů nedonesly dva proudové motory jako obvykle, nýbrž jeden spolehlivý silniční diesel nižší střední třídy. Jak moc romantických bylo těch 2190 kilometrů na tureckých, řeckých, makedonských, srbských, maďarských a československých silnicích?
Plavba přes Dardanely trvá jen 15 minut a pro auto vyjde na pouhých 250 Kč. Odtud je to do Řecka už jen 170 km...
Možná některé z vás zajímá, jak se dostat autem do/z Turecka, proto ho pojmu i jako drobného rádce, jak na to.
Ačkoli mezi Turky žijícími v Německu kolují historky, jak ten a ten šílenec už v 80. letech prosvištěl celou trasu z Turecka až do Německa na jeden zátah za 20 nebo 18 hodin, my jsme pojali cestu téměř turisticky a pohodově a rozvrhli si ji do tří, v případě potřeby i čtyř dnů, prokládaných důkladnou stravou a dobrým odpočinkem v hotelech. Průjezd Balkánem, a zvlášť v tak krásnou část roku, mne osobně lákal – a nebyla jsem zklamána!
Olivový ráj u antického města a nynějšího klidného letoviska Assos (Turecko), asi 60 km jihovýchodně od Tróji. Od moře se tu zvedá pohoří Kaz Daglari (1700 m.), jehož rezervace jsou proslulé nejčistším vzduchem v celém Turecku.
Cestě, která nakonec trvala kolem 27 hodin čistého času (na dálnicích jsme dodržovali limity 120 a 130 km/h) a tři dny, předcházela několikadenní pečlivá logistická příprava. Mám totiž za to, že je lepší dosud neznámou trasu nepodcenit a zjistit si o ní i víc, než kde jsou poblíž jaké památky, zvlášť když existují výborné zdroje v češtině. Tím mám na mysli především stránku "Řecko autem" a jejich hezky zpracované itineráře průjezdů jednotlivými státy od Slovenska po Řecko, které se opravdu hodí vytisknout.
Projíždět kolem ruin antické Tróje, a nezastavit se tam, by byl hřích...
...což neznamená, že by tento pořádně větrný kopec plný odkrytých zdí a základů budov byl v reálu kdovíjak uchvacující. Fantazie tu musíí pracovat na plné obrátky, ale i tak to stojí za to!
Stejně jako rádcové z těchto stránek, ani my jsme neriskovali dobrodružnou cestu přes Rumunsko a Bulharsko a volili možná o něco málo delší, ale spolehlivější trasu přes Řecko, Makedonii, Srbsko a Maďarsko. Na trase z Izmiru na řeckou hranici jsme se vyhnuli cestě do Istanbulu a průjezdu touto noční můrou všech řidičů (halelujá) a volili daleko kratší variantu s přejezdem průlivu Dardanely u Canakkale (pouhých 330 km od Izmiru, po sice pomalejší silnici, ale hezkou krajinou, navíc kolem Tróje).
Co se týče 8-5 let starých zápisků řidičů, publikovaných na tomto webu, situace v nejproblematičtější části cesty (Srbsku) se podle mne hodně rychle mění a už vůbec není tak katastrofální. My jsme neměli problémy ani s povrchem dálnice (většinou výborný), na vstupu, ani na výstupu ze země, ani jsme téměř nezahlédli onu obávanou a úplatnou policii – možná se začnou víc snažit až v létě.
Thrákie – evropské Turecko.
Cestou od Dardanel k turecké hranici... se všude staví druhý pruh silnice, takže cestování bude brzy ještě rychlejší.
Ona vlastně celá cesta naším fordem nacpaným téměř až po okraj zavazadly proběhla bez jakýchkoli problémů nebo průtahů (i díky tomu, že ještě nezačala turistická sezóna), takže můžeme pouze doporučit, samozřejmě pokud si kromě pasů nezapomenete technický průkaz a zelenou kartu svého auta. Podle toho, po čem jsme jezdili, by kromě jednoho krátkého úseku turecké silnice těsně před hranicí s Řeckem byla nejhorší silnicí česká D1 – v žádném ze států na její "kvality" zdaleka nemají, všude jsme si užívali téměř bezchybného povrchu.
Na pláži v Asprovaltě. Snad tam ještě do sezóny pouklízejí, protože pořádek a kvalita písku ve srovnání s Tureckem nic moc:)
Drobná (de)motivace? z řecké Asprovalty (740 km ujeto, 1450 zbývá).
Podle google maps vyšla celá vzdálenost na 2220 km, my jsme nakonec najeli 2190 km i se zajížďkami do hotelů, jež jsme si dopředu vyhledali na booking.com. Spotřebovali jsme kolem 140 litrů nafty a utratili za ni kolem 220 euro. Nejdražší pohonné hmoty, jak už je dlouho pravidlem, mají samozřejmě v Turecku. Za mýto jsme jinak v Makedonii platili 3, v Srbsku 16,5 eura, v Maďarsku 9 euro za dálniční známku a na Slovensku 10. Řekům jsme neplatili nic, i když ti by to potřebovali asi nejvíce:) Zase jsme si ale kvůli jejich předpisům koupili do auta hasicí přístroj a ford šel před výletem také na generální prohlídku do servisu.
Těžko říci, která část cesty byla nejkrásnější – na konci května je opravdu hezky všude a pokud se vybavíte opalovacím krémem, oblíbenou hudbou, redbullem, kopci ovoce a zeleniny (kromě toho pro nás byly nejlepším energetickým dopingem datle) a také navigací, bude bezstarostná euforie á la pohodová road movie zaručena!
Egejské pohody mezi olivovníky a atraktivních výhledů na hory a malebné pobřeží jsme si užili na úseku mezi Izmirem a Dardanelami, pak následovaly zelené řecké kopce i nížiny po luxusní dálnici, krásná hornatá Makedonie i část Srbska a ani rovinaté úseky Srbska a Maďarska nebyly ve vší té zeleni špatné. Musím ale přiznat, že jak se ráz krajiny pomalu blížil střední Evropě (vlastně už od severního Řecka a místy i evropské části Turecka, jen kdyby tam nebyla ta rýžová pole), cítilia jsem se stále lépe a od Srbska už to bylo skoro jako doma. Nejkrásnější byl ale stejně sjezd z Velké Javořiny do malebné východní Moravy...
Řecko na sever od Soluně – vzhůru do makedonských hor!
A tady je máme!
Trocha makedonského vnitrozemí...
A toto už je Szeged, první větší maďarské město za hranicí se Srbskem, plné krásných historických budov (na snímku hlavní dóm) a zákoutí.
Jen drobný detail – auta s cizí poznávací značkou se v Turecku mohou zdržet jen 6 měsíců. Zapisují se řidiči/majiteli do pasu a do počítačové databáze, v této lhůtě pak musíte Turecko tímtéž autem zase opustit, jinak vás s takto označeným pasem nepustí přes hranici (vyzkoušeno!). Další návrat stejným vehiklem je možný až po uplynutí 180 dnů, čímž se Turecko vesele brání dovozu mnohem levnějších (= šíleným zdaněním nezatížených) aut ze zahraničí. Krásné a do jisté míry nově upravené pravidlo, které zřemě (nejen) nám nadělalo dost vrásek. S tureckou byrokracií se špatně bojuje, takže závěr: na krátkodobý výlet se do Turecka klidně autem vydejte (letenka a půjčení auta ale často asi vyjde levněji), dovoz českého auta na delší čas ale stojí jen čas, nervy a peníze a nemá to cenu.
No tedy!
(proctonejde - Mail - WWW) Vloženo 03.06.2011, 16:02:36
jo takhle to je:o) Proto ten clanek o silene Turecke byrokracii... kdyby ses me zeptala tak bych ti to rekla... zkusenosti s dovezenim auta s ceskou poznavaci znackou mam... skoda... mohla sis usetrit stres... :o))) Kvuli tomu 6 mesicnimu povoleni moje auticko stalo zaparkovane na Rodosu :o)) A myslela si ze po 6 mesicich si jej zase budu moct dovezt, jenze ano Turecka byrokracie, to bych musela byt z Turecka take tech 6 mesicu spolecne s autem pryc...no ale ja nebyla... takze smula... ale propracovane to maji dokonale (myslim s tim, aby si i cizinci nakonec museli poridit auto primo v Turecku :o(()
(proctonejde - Mail - WWW) Vloženo 03.06.2011, 16:04:50
ono totiz to predelani znacky prej jednak stoji plno nervu a casu... a take si to prej nechaji radne zaplatit.... :o(((
(proctonejde - Mail - WWW) Vloženo 03.06.2011, 16:58:12
nadruhou stranu mas krasne fotky a nekonecne zazitky :o)) Ty jsou k nezaplaceni ;o))
(filipika - Mail - WWW) Vloženo 03.06.2011, 22:55:00
Jj, ale to si měl hlavně zjistit dopředu manžel, jestli tohle dobrodružství stojí za to. Všichni známí mu říkali, jak je to v pohodě, jenže se mezitím v posledním roce zpřísnila pravidla a konec. Jinak co jsem slyšela, registrace cizího auta na všech těch úřadech prý vyjde na 15 dnů intenzivního chození po úřadech, na což už jsme opravdu neměli sílu, navíc by se to muselo obnovovat každý rok. Na druhou stranu, ceny aut jsou v Turecku šílené - i ojetiny tam stojí dvakrát tolik co tady, uffff...
(paja-ostrovanka - Mail - WWW) Vloženo 06.06.2011, 07:07:17
vy mate teda ceskou SPZ?? a jak jste to vyresili??
(filipika - Mail - WWW) Vloženo 06.06.2011, 09:52:47
Vyřešili jsme to tak, jak vidíš v článku:)
CESME IZMIR (Jirka - Mail - WWW) Vloženo 12.07.2011, 11:14:02
Zdravim planujem autem do izmiru cesme atd.. a chtel bych se zeptat kdyz tam prijedem na blind esi se tam da sehnat ubytovani... naky levny u nekoho v baraku nebo jak to tam funguje... hotel nechcem.. neco levneho popr spani venku na divoko.. dekuju..
Přidat komentář: