Jak se v Izmiru otepluje, dostávám(e) chuť na něco opravdu osvěžujícího.
Jelikož Efes přestal bohužel už před pár lety vyrábět nealkoholické pivo (nebyla poptávka, kdo by taky pil nealkoholické, když účelem pití piva je pravý opak, navíc pro konzervativnější zákazníky je i nealko pivo haram), nabízí se jasná kombinace – osvěžující silná turecká minerálka (soda) s citrónovou šťávou.
Churchill!
Pardon, ve zdejší fonetické transkripci Çörçil, to aby si měl šanci objednat každý, a to i bez znalosti anglické výslovnosti:)
Nás cizince to pobaví, zvlášť když začneme přemýšlet, kde se asi vzala spojitost silně perlivého nápoje a britského státníka, který snad při svém image a odolných játrech vodu ani nepil…
Nicméně perlivé nápoje – jmenovitě šampaňské značky Pol Roger – pil rád. A kromě toho taky johnyho walkera ředěného vodou, brandy, suché martini, tedy spíš gin s ledem, a POZOR!!! – k jídlu červené víno Claret se sodou.
Takže jsme asi doma. Je tam soda, spousta sody!
🙂
Nic jiného stejně v zemi čaje a ayranu nemá šanci přežít (potměšilý úsměv:)… ale nebojte, i tady se alespoň v některých kruzích kvalitně chlastá…
PS: v nápojových lístcích se tu často objevuje i náš český Kozel, jehož ofenzíva v zemi hvězdy a půlměsíce je docela mohutná. Zrovna se objevil i u nás v ledničce! Škoda, že na dovoz nějakého toho našeho českého birela to stačit nebude…
Právě čtu
