Budu marodit,

neboť má zimnice a bolavé průdušky ohlašují asi něco závažnějšího než jen pouhou rýmu. Ani ten teploměr nevytahujte… Tento fakt je ovšem pouhým detailem vzhledem k tomu, co se dneska všechno stihlo vyvrbit.

Ze všech těch dnešních novinek asi umřu – zřejmě již stoprocentní pravděpodobnost, že jeden ze dvou příštích semestrů strávím na studiích v cizině, mail od zlínské šéfredaktorky, která se mnou na základě výběrového řízení chce navázat úzkou spolupráci, podpis smlouvy na překlad 120 stránek počítačové literatury, taky poukazu na stipendium za práci pro moji fakultu, nutnost nasázet Ha Ha Halas…

Teď už fakt nevím, kde mi hlava stojí a můžu si za to úplně sama. „Mamonářko,“ reagoval Martin. Ano, taková já jsem. Přišla jsem na zajímavou věc – po požití jitrocelových kapek se mi na chvilku udělá dobře:) A po překladu pěti stránek sahadžajogínského textu se kolem mne zvedl chladný vánek vibrací. Pak bohužel zase ustal.

Nemoc všechno velmi rázně vyřeší. Umírám. Bye!