I ty supermarkety, které by mohly být všude na světě stejné, tu obsahují spoustu různých úskalí.

Třeba – chcete kamarádce koupit bonboniéru k narozeninám, ale až na jednu úplně maličkou a na jednu zastrčenou v koutě tak, aby si jí zákazníci nevšimli, se žádná neprodává (platí pro více menších samoobsluh). Kde je Orion s Taťánou, Figaro a další…

Takže bonboniéry nejsou v kurzu. Je zvláštní, že podobně jsou na tom drogerie, které tu ve formě samoobsluhy typu Droxi nebo Teta skoro vůbec nefungují – všechno se asi prodává na stáncích, pultových obchodech, nebo jako součást velkých supermarketů. A ta jediná drogy-sámoška, o které v centru naší části Izmiru vím, byla včera ve dvě odpoledne úplně bez zákaznictva, a co mne překvapilo, i bez nějakého extrémního přebytku zboží. A odlakovače na nehty, kterému se tu říká aseton, tam měli jen jediný typ. Hm. V Izmiru!

Jinak jsem si všimla, že regály jsou v tureckých samoobsluhách posazeny níže a často už se do výšek žádné zboží necpe. Ale to by zase byl nějaký nekorektní žirafismus, takže jen – hezký den!

Update: Turkům jsem samozřejmě křivdila. V samoobsluhách sice bonboniéry opravdu moc nekoupíte, vyřádit se zato můžete ve spoustě specializovaných čoko-obchodů, cukráren a kaváren, kde se čokolády prodávají v nádherných dárkových baleních a nejrůznějších gramážích i tvarech.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *