…přesněji desítky těch v současnosti nejvíce vydělávajících. Vždycky se hodí, když jména dostanou tváře. Zvláště když si, třeba jako já, pod nimi zatím nedokážete nikoho představit. Přehled zde.

Snad současná královna turecké literatury – Elif Şafak

Pro pořádek výčet:

1. Elif Şafak – rozhovor s ní v jednom Respektu mne zaujal, náš učitel nám doporučil její knihu Aşk/Láska. Podle něj je to nejlepší kniha, co kdy četl, takže to asi bude opravdu stát za to. A také snad jedna z nejprodávanějších – neustále ji potkávám všude možně.

2. Ayşe Kulin

3. Turgut Özakman

4. Soner Yalçın

5. Canan Tan

6. Iskender Pala

7. Ahmet Ümit

8. Mümin Sekman

9. Serdar Özkan – Za jeho Ztracenou růži neutrácejte, rozhodně nestojí za ten celosvětový humbuk (ve smyslu – nový Malý princ), co se kolem ní dělá. Dost zoufalá kniha, a to jsem si myslela, že ten anglický překlad je bídný. Není, stejný je i originál.

10. Nermin Bezmen

Chybí Orhan Pamuk, pro cizinu možná nejznámější spisovatel a nositel Nobelovy ceny, alespoň v ČR už mu jako v poslední době jednomu z mála vyšly snad už čtyři nebo pět knih. V Turecku ale kvůli svým výrokům o genocidě Arménů příliš oblíbený není. Četla jsem i Livanelliho Mutluluk/Štěstí, velmi čtivý. Zülfü Livanelli je zajímavě píšící autor, hudebník, novinář, režisér a bývalý poslanec tureckého parlamentu.

Jak to vlastně, v kostce, vypadá v Turecku s knihami a obecně čtením? Velmi obecně – čte se, zvláště v poslední době se čte stále víc (i když v průvodcích se stále ještě píše, že v typické turecké ložnici nenajdete malé lampičky na čtení a knihovničky také nepatří do klasického balíčku výrobců nábytku do obývacích pokojů). Jenže tak kvalitní síť knihoven jako u nás tam nenajdete. I do malých měst sice zajíždějí pojízdné knihovny, takže aspoň něco, nové tituly ani ve velkých městských knihovnách (slovo „velký“ je relativní pojem, na naše poměry jsou to chudinky) nenajdete. Prostě peníze jsou asi potřeba na důležitější věci a i kdyby se našly, při tom množství obyvatel by bylo těžké si vyhlédnutou knihu půjčit.

A tak nezbývá než si knihy kupovat. To není levná záležitost – průměrná beletrie, vzadu označená nálepkou s vodoznakem, začíná na 20 lirách, což si obyčejný Turek s platem 1000 lir nemůže příliš často dovolit. Proto i v tomto odvětví stejně jako v oblasti audio a videonahrávek kvete co? Samozřejmě pirátství. Probíhá dost drsně, ale funguje, i když rozhodně není pro bibliofily.

Zvenku se knihy velmi podobají originálu, uvnitř ale často uvidíte jednoduše někde na skeneru zkopírované, někdy špatně sejmuté, vytištěné, zmetkové stránky. Papír je nekvalitní, náklad obrovský – a výsledkem je prodejní cena 3 liry. Jak to dělají, netuším, ale funguje to. Být turecký spisovatel, nevím, jak moc se mám zlobit. Takhle se knihy dostávají k podstatně širší skupině čtenářů, kteří si pak možná koupí moji příští knížku v originále. Možná. Inšallah.

Chcete-li se podělit o čtenářské zážitky z turecké literatury, budu ráda!

Tagged with:
 

One Response to Defilé tureckých spisovatelů

  1. Mrvíková napsal:

    Dobrý den, nerada otravuji, ale kde bych sehnala knihu Ask/láska od spisovatelky Elif Safak?
    Hledám po internetu a bohužel se nechytám.
    Děkuji předem za zprávu
    Mrvíková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *