Je to zvláštní pocit, trávit osamoceně dny v cizí kultuře, slavící právě největší svátky roku, významem i délkou cca odpovídající našim Vánocům. Procházím opuštěnými a ztichlými ulicemi a nedělá mi problém vžít se do pocitu vetřelce z jiné planety. Je to ale samozřejmě mnohem lepší než jiná verze – byt tu v době Vánoc.

Celý muslimský svět prožívá Svátky oběti – turecky Kurban bayramı, jejichž začátek připadl právě na dnešek a které spolu s uplynulým a příštím víkendem tvoří neuvěřitelných 9 dní volna a školních prázdnin (netýká se soukromých firem).

Všechen ten humbuk kolem nich, jenž je tu ovšem podstatně menší než v případě Vánoc, sleduji se zvědavostí a samozřejmě i s neznalostí (Orhan Pamuk, jehož Sníh konečně právě čtu, by za mne tyhle pocity popsal daleko lépe).

Můj pohled je zatím dost zjednodušený a bezesporu ignorantský, a tak mi celá tradice tohoto svátku, spočívající (kromě modliteb, cestování na obrovské vzdálenosti, návštěv živého i mrtvého příbuzenstva a rozesílání gratulačních sms) v koupi ovce nebo krávy, jejímu poražení (ne vždy zrovna rituálně správnému a ke zvířeti ohleduplnému), uvaření opulentní večeře pro široké příbuzenstvo (ta probíhá právě teď) a rozdání zbytků masa chudým a potřebným, přijde dost barbarská. Pravda, my také zabíjíme desetitisíce kaprů pro štědrovečerní tabuli, mezi rybou a ovcí ale vidím trochu smutný rozdíl 🙁

Zatímco my neposlušného kapra honíme před porážkou maximálně po koupelně, tady v předvečer a den hlavního dne běhají po ulicích rozdivočelí býci a vůbec to tu bývá dost napínavé. Na recitování veršů z Koránu, jež by umírající zvíře mělo slyšet, pak asi není moc času.

Možná to nebude jen neznalostí islámské kultury – tureckým svátkům jsem prostě nepřišla na chuť a vlastně jsem ráda, že se jich tentokrát nemusím účastnit. Ještě jsem totiž neodhalila jejich kouzlo, něco, čím by mi měly přirůst k srdci a co by stálo za tu ztrátu času. Ani domorodci mi to nedokázali přiblížit – v naší středostavovské sekulární rodině, kde se modlitební koberečky dostávají ke slovu až před spaním, a ještě ne úplně pravidelně, jsou svátky jen příjemným setkáním široké rodiny.

Tradice, díky nimž by se jako při našich Vánocích rozzářily oči dětí i dospělých, veškeré žádné – myslím, že líbání ruky starším, rozdávání sladkostí a peněz dětem, v případě Svátku oběti i koupě ovce a příprava masa vás takto nenadchne (možná až na duchovní prožitek v mešitě, ale kdo ví). Možná je to pohyblivostí svátků, které neobsazují žádné určité roční období, nemají typické počasí a točí se celým rokem. Možná je to nedostatkem příběhů a legend vztahujícím se k danému svátku (v Bibli jich je přece jen dostatek).

Zbývají jen nekonečné dny strávené vysedáváním s příbuzenstvem, plkáním o všem možném, nuděním se, sjížděním internetu, pitím čaje, jezením silně nezdravých pochutin a dezertů, sledováním televize a čekáním na to, až bude hotová obrovská večeře pro 12-18 lidí. Po dvou dnech už to začíná být nuda a žaludek, zasypávaný zběsilými mixy všeho možného, už se také ozývá. To se pak populace přesunuje do nákupních center a začínají úplně jiné hody.

Turecké svátky mi tak připadají ještě vyprázdněnější než i ty světsky pojaté české.

A ta uvařená ovce pak taky dost tuhá.

Jaké jsou vaše zkušenosti?

PS: Člověk by si řekl, že absence nutnosti nakoupit dárky širokému okruhu příbuzných a přátel znamená nižší náklady na takové typické Svátky oběti, je tomu ale právě naopak. Podle statistiky utratí průměrná rodina během svátků za jídlo, nové oblečení, cestování a podobně 1 320 lir (cca 15 500 korun), což se rovná měsíčnímu úřednickému příjmu a což může v rodinách, kde pracuje jen otec, značně nabourat rodinný rozpočet.

Koupě vlastního obětního zvířete je skutečně luxus – kilo živé váhy se na tradičních zvířecích trzích prodává za 10-15 lir (120-180 Kč), 350kilový býk ale vyjde i na 7350 lir (88 200 Kč), porážka stojí 200 lir (2 400 Kč), a to ještě musíte dávat pozor, aby zvíře bylo v dobrém zdravotním stavu. Podrobnosti najdete v tomto článku.

PPS: Naštěstí alespoň v moderním Istanbulu existují lidé, kteří obětování zvířat z důvodu prastaré náboženské tradice odsuzují a staví se za práva zvířat – ČLÁNEK. Teologům zase vyvstává otázka, zda je obětování zvířete nábožensky ještě nějak význam né – ČLÁNEK.. Cituji:

„As even some religious conservatives have come to find the practice disturbing, more modern solutions have recently been developed so Muslims can fulfill the duty of sacrifice without witnessing the bloodshed. Municipalities and various charity organizations collect money – generally a few hundred Turkish Liras – from believers in return for a package of meat delivered from a modern slaughterhouse. Other groups sacrifice the animals in foreign lands, to distribute all of the meat in starving regions of Africa or Asia.

In addition to this type of modernizing “reform,” some Islamic scholars argue for a much more radical change: abandoning the practice all together. İhsan Eliaçık, a popular theologian known for his reinterpretations of the Quran, has argued that the religious text does not actually say ritual slaughter is a duty for all Muslims. “When we look at the Quranic verses on animal slaughter, we see that all of them are related to pilgrimage,” he said. In earlier times, he explained, Arabs used the kaabah in Mecca – now the most sacred site in Islam – as a pagan pantheon and slaughtered animals there during pilgrimages to honor their idols. Islam called for the kaabah, the pilgrimage and the slaughter ritual to be reserved exclusively for Allah, the one and only God.

“But later scholars thought that not just the pilgrims but all Muslims should do a sacrifice during the time of pilgrimage,” Eliaçık said. “This is a later interpretation that we can question and change.”
Among the reforms Eliaçık supports is using electroshock to stun the animals into unconsciousness before they are slaughtered in order to reduce the amount of pain they experience. More conservative Muslims, along with Orthodox Jews – who use similar traditional slaughtering practices, known as “Shechita,” to obtain kosher meat – have rejected this pre-stunning, arguing that it will make the animals ritually unclean.“

 

PPPS: Turečtí autoři kreslených vtipů mi naštěstí rozumějí. Jsou to ovšem trochu smutné frky.

Na první kresbě máme právě tu smutnou skutečnost, že ať jde o kteroukoli kulturu, odskáčou to zase jen zvířata:

s

Vlevo ovce, nápis OVCE PRO SVÁTKY OBĚTI, vpravo krůty a nápis NOVOROČNÍ KRŮTY. Ovce přejí krůtám „VESELÉ VÁNOCE“, krůty ovcím „VÁM TAKY POŽEHNANÉ SVÁTKY OBĚTI.“

sMuž: „Tak pojď, do večera uvaříme moc dobrá jehněčí žebírka.“

Ovce: „Juhů! Furt jenom tráva, už to fakt chtělo změnu!“

sSkupinka: Hejóóó, hej hej, ať žijí svátky!

Dvojice: „Už jim někdo musí říct pravdu…“

sOvce: „Jé, devět dní volna, nezajedem si konečně (na dovolenou) do Bodrumu?“

sPolicista: „Vím, že je to pro vás velice těžké, můžete ale indentifikovat vašeho manžela?“

Ovce: „Och, ano! To je on. Bože, poznala jsem ho podle hodinek…“

sKráva: „Té části týkají se mléka rozumím. V téhle smlouvě ale píšete, že využijete i moje maso..??!?“

Muž: „To není důležité. Tyhle kecy tam prostě bývají vždycky…“

s„Dělám si legraci, Ayše! Ayše, jsi v pořádku?!“

sTV: „Býk, který utekl svému majiteli, zablokoval dopravu…“

Krávy: „To je pašák! Utíkej, chlapče, utíkej!“

s„Bond, James Bond!“

„Vůl, tobě známý vůl“

Tagged with:
 

2 Responses to I´m an Englishman in New York…

  1. Ivana napsal:

    Nápodobně. Zatím jsem na islámských svátcích nenašla nic vyloženě lákavého, co by táhlo, chybí tam jakási ta atmosféra, na kterou jsme zvyklí i třeba z těch našich komerčních Vánoc. A to mám celkem dobrou možnost zažít to se vším všudy, protože "moje" příbuzenstvo býka poráží. Toho já se vyloženě neúčastním, i když mi to svým způsobem až tak nevadí, jako dítě jsem vyrostla na dvou třech zabíjačkách ročně. 🙂
    Ovšem říkám si, že v době, kdy i katolický papež je svým způsobem konečně ochotný připustit možnost používání kondomů, což je velký průlom, islámští představitelé by mohli opravdu popřemýšlet o modernizaci. To mi totiž přijde trochu jako problém, že islám se snaží mnohdy držet něčeho, co snad ani korán vyloženě nevyžaduje, a navíc, o kolik staletí jsme dnes posunutí od Mohameda? 14? To byla poněkud jiná realita, ne?

  2. […] pátku do úterka se islámský svět včetně Turecka zastaví u oslav svátku, kterému jsem neporozuměla, a tak jsem velice ráda, že u toho nebudu. Titulní stránka Tučňáka, který vyjde zíjtra, […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *