Už i já jsem se probrala z novoročního nachlazení a letargie, a tak je čas nahodit a pustit se do té dlouhé řady témat, která mám pro tento blog připravena. Tak třeba – jak se asi bydlí v Turecku? Věřím, že přesně to jste potřebovali vědět:)

Když to na úvod shrnu – ještě jsem v ČR neviděla takový luxus, okázalost a honbu za módními trendy a značkami, jako vídám v bohatých domácnostech nebo nábytkářských firmách v Turecku. Možná se jen doma nepohybuji v těch správných kruzích, možná ale bude něco na tom, že Turci rádi dělají dojem.

To je ale jen špička ledovce. Rozdíly mezi různými oblastmi a sociálními vrstvami této země jsou obrovské. V Turecku najdete bídné špeluňky, slušné bydlení i neskutečný luxus, to vše často v dosti těsné blízkosti. V čem se tu dá bydlet?

s

Takto bydlely bohaté městské vrstvy před 200 lety. Domy, mešity, karvanseráj (vpravo dole), dokonce i zámeček (vlevo nahoře) a tuším první hodinová věž v Turecku vpravo od něj. Světoznámá památková rezervace Safranbolu, severní Turecko.

yTyto ruiny jsou ale úplně jiný svět. V takovýchto slumech se v roce 2011 bydlí dokonce i v největších městech (zde Izmir, nedaleko centra). Magistráti a developeři se ovšem snaží tyto oblasti redukovat a postupně zde stavět moderní domy.


s

Šestipatrové starší činžovní domy ze 70. let v centru Izmiru. Nájem: 12 000-18 000 Kč podle stavu bytu a výhledu.

s

Běžná turecká zástavba – samostatně 4-xx patrové stojící domy s velkými byty.

sPohled na Çorum, typické anatolské 300tisícové město ležící 244 km na východ od Ankary a 60 km severovýchodně od Chattušaše. Tady se za nájem velkého bytu platí 600-700 TL.

sKaždým rokem vyroste na periferiích velkých měst neuvěřitelné množství nových paneláků s parky, umělými jezírky, nákupními centry a sportovišti. Někdy to ujde, někdy ale nechápu, jak se do nich může někdo nastěhovat. Na snímku velké sídliště Eryeman ve východní části Ankary.

Nyní se nechme pozvat dovnitř. Rychle přijdeme na to, co je jinak. Turecký vkus preferuje mnohem výraznější barvy, blyštivost, přeplácanost a někdy až pompéznost interiéru a na český vkus často i odvážné barevné kombinace.

sNe ne, turecké byty se barev nebojí.

Moderní velkoměští Turci z Istanbulu, Izmiru nebo Ankary chtějí být šik nejen v oblékání, ale i v bydlení, a tak bleskově reagují na módní trendy a přebírají nápady ze zahraničí. Jen v centru Izmiru je nejméně 15-20 honosných butiků s bytovými tapetam a módními polepy na stěny, s futuristickým nábytkem a svítidly, s rustikálním nábytkem, pompézním nábytkem, velmi velmi stylovými koupelnami, drahými a krásnými koberci a tak podobně, to vše architektonicky nablýskáno a pojato tak, jak to snad umí jen turecký obchodnický duch.

I kdyby byli sebedražší, ve velkoměstech si svoji snobskou klientelu stejně najdou. Obyčejných lidí se to ale příliš netýká, ti až příliš rádi jezdí do IKEA a levnějších tureckých nábytkářských řetězců, jako jsou Alfemo, Çilek (ten má zastoupení dokonce i v ČR), Bellona, Yataş atd. a je jim celkem jedno, že tuto sezónu bude v módě kombinace kapučíno a hnědé a retro zaoblené rohy, nebo něco podobného.

s

V tomto zrenovovaném obývacím pokoji zřejmě kdysi přistáli Vesmírní lidé a nechali za sebou podivné podhledové UFO.

Ve všech třech tureckých pobočkách IKEA je neustále plno a třeba jen v 3,7milionovém Izmiru působí na 1500 různých nábytkářských firem, připravených plnit všemožné nápady svých zákazníků. To už je slušný výběr. Díky němu se dá například vyřešit situace, kdy vaše vysněná megasedací souprava 2+2 stojí 65 000 a vy si takovou cenu nemůžete dovolit. Vyfotíte si ji, fotku předáte řemeslníkovi nebo nábytkářské firmičce z vašeho města, upřesníte a když jde všechno dobře, za pár týdnů máte mnohem levnější kopii. Konkurence je velká, a tak se výrobce přetrhne, abyste si zakázku nerozmysleli, možná dostanete ještě i nějakou slevu.

s

Zhmotněný sen starší turecké matróny – barokně rozšafná sedačka.

Typická turecká domácnost to ale s modernou stále ještě nepřehání. Turecké tradiční interiéry a jejich poličky, vitrínky, ledničky, stoly, stolky a televize stále ještě leží pod záplavou více či méně vkusných háčkovaných a vyšívaných deček – zvláště v konzervativnějších oblastech a na vesnicích, kde jsou ruční práce stále jednou ze základních ženských dovedností.

s

Výběr ručně vyšívaných a pletených ubrusů a deček je v Turecku široký, ceny velmi nízké. Různé přehozy, ubrusy a dečky jsou stále ještě součástí výbavy (obrázek s tištěnými ubrusy není nejvhodnější ilustrací, ale brzy najdu něco jiného).

Pokud na to mají, libují si Turci v mohutném a honosném designovém nábytku (v rozlehlých obývacích pokojích svých 4+2 si to mohou dovolit), v luxusních potazích a výrazných bytových doplňcích, jako jsou například křišťálové lustry, svítidla futuristických tvarů, zrcadla v masivních zlacených rámech, nebo designové koupelny – mám pocit, že u jisté příjmové skupiny je hlavní ideou interiéru především ohromit okolí.

s

V „salónu“ městské dámy nesmí chybět pořádně monstrózní zrcadlo (foto z veletrhu).

ss

Jeho umístění nad příborníkem pak vypadá asi takto (ukázka z veletrhu).

Má-li sponzor (= manžel, novomanžel, přítel a ano, i milenec!) hlouběji do kapsy, zařídí jeho žena (bydlení je samozřejmě doménou žen) reprezentativně jen nejdůležitější místnost pro přijímání hostů – obývací pokoj – a to i kdyby měla partnera zadlužit na dvacet let dopředu. I když s tím to nebude tak horké, protože některé rodiny stále ještě dodržují tradici, že obývák nebo kuchyni novomanželům platí rodiče.

Pro zajímavost – u nejlevnějších nábytkářských značek začíná základní sada nábytku do ložnice, jídelny a obývacího pokoje pro novomanžele na cca 35 000 korun (postel+šatní skříň, sedací souprava, příborník, vitrína, jídelní stůl a 6 židlí), není to ale samozřejm žádná nádhera ani kvalita

s

Výběr a kvalita látek a potahových materiálů jsou v Tureckou skvostné (pokud na to máte).

s

Sedačka je grunt

Pohovka – televize – stolečky na čaj. Bez tohoto tria se neobejde žádný turecký obývák. Základem úspěchu je co největší sedací souprava, na níž se vejde co nejvíce domácích i hostů – zdejší rodiny jsou velmi rozvětvené a často se navštěvují.

Ve východních částech Turecka a na venkově se ale často ještě sedí postaru – na zemi nebo na nízkých lavicích vyložených koberci, které slouží i ke spaní. Slyšela jsem, že se takto primitivně bydlí v přistěhovaleckých čtvrtích v Istanbulu nebo v Izmiru.

s

Tradiční interiér bohatého osmanského domu z 19. století – ve východním Turecku a na vesnicích tento styl života ještě stále není minulostí (z expozice v Safranbolu).

Televize (musí být plochá a velkáááá) je nefalšovaným božstvem téměř každé rodiny a servírovací stolečky při zdejším neustálém popíjení čaje nutností. Prodávají se v klasických i moderně laděných sadách po třech nebo čtyřech a jsou neustále v permanenci.

s

Bez čajových stolků skončíte v Turecku dříve nebo později s čajem vylitým do pohovky.

s

Do obývacího pokoje se většinou vejde jídelní stůl a pohovky s pořádnou televizí (ta miniaturní na snímku se nepočítá!).

s

Dlaždice po celém bytě jsou běžné zvláště v teplejších oblastech země.

Mnohé turecké domácnosti mají kromě „salónu“ – honosně zařízené reprezentativní místnosti s velkým jídelním stolem, příborníkem a vitrínou na sklo i normální „televizní“ pokoj se staršími pohovkami a televizí, kde mohou řádit děti a kde probíhají běžné rodinné večery.

s

„Televiznímu“ pokoji bývá vyhrazen starší nábytek, většinou jen sedačky. Povšimněte si prázdných stěn.

Nedivme se – jelikož jsou turecké rodiny postatně početnější než ty naše a často spolu žijí i tři generace, má běžný činžákový byt v Turecku 130-160 m2, velký „salon“, tři menší pokoje, kuchyň, komoru, dvě koupelny s toaletou a 2-3 balkóny. Tomu odpovídají i výše nájmů – v centru velkoměsta zaplatíte 1400-2000 tureckých lir (16 800-24 000 Kč, na horní hranici jsou luxusně zařízené byty, byty s výbornou vyhlídkou nebo na velmi dobré adrese). Cca 10-20 minut dojíždění z centra už je totéž za 700-900 lir a ceny se dál snižují.

Samozřejmě seženete i novotou vonící byt v panelákovémm komplexu s vlastní ostrahou, parkovištěm a někdy i bazénem za 650-1000 lir, jenže ne všechny nové domy bývají postavené kvalitně a také se musíte připravit na bydlení kdesi na větrné hůrce za městem a dlouhé dojíždění do centra. Jen informativně – výše tureckého minimálního platu pro tento rok (a ten má opravdu hodně a hodně manuálně pracujících lidí v různých službách) byla stanovena na 629-679 TL netto.

s

Turecké byty jsou velké a chodby nekonečné. Uklízet se v nich dá neustále.

Co u Turků (ne)najdete

Některých rozdílů si při návštěvě turecké domácnosti všimnete rychle. Lustry bývají složité, lesklé a ověšené různými blýskavými cingrlátky, podobně jsou na tom i záclony a závěsy. Udiví nevlídná prázdnost stěn – řada Turků nemá pocit, že by si ně měla něco pověsit, často si je ale nechávají dekorovat podhledy se zabudovanými bodovými světly nebo páskem s ornamentem ve výši pasu.

s

Typický středostavovský výjev: televize, sedačka a čajový stolek se skleničkou čaje. Na stěně klasický pruh s barevnými ornamenty.

V koupelnách najdete pro nás kýčovité vázičky s umělými květinami nebo různé nevkusné a nepraktické skleněné ozdoby. V nových nebo rekonstruovaných koupelnách převládají sprchové kouty. V bytě je většinou samostatná místnůstka se záchodem, toaleta ale i bývá součástí velké koupelny.

s

Moderní rekonstruovaná koupelna

s

Cca 30-40 let stará nerekonstruovaná koupelna.

Další tureckou zvláštností je obliba umělých květin. V obchodech najdete neuvěřitelný výběr všech možných odrůd, které vypadají skoro živěji i krásněji než ty živé /pokud z nich nezapomenete sundat etiketu:/ a jejichž ceny živé květiny také výrazně přesahují. Vypadají úžasně a ano, kvetou po celý rok. Ale i tak mi to přijde trochu úchylné. Náplastí je fakt, že i živé květiny jsou hodně v oblibě (především coby dary při návštěvách) a v tureckých městech najdete květinářství téměř na každé ulici.

Ve všech kuchyních najdete myčku na nádobí – kdo by chtěl pravidelně umývat talíře po deseti lidech. Nezvyklé jsou pro nás různě oháčkované a jinak dekorované láhve s pitnou vodou s ručním čerpadlem nebo v přístroji na čepování, protože ve většině země neteče z kohoutku pitná voda. Spíže v tureckých činžácích nenajdete – viděla jsem komory na různé domácí vybavení nebo na pračku (sami máme „prádelní kumbál“ a je to celkem praktické), ale žádnou místnost pro skladování jídla. Smutné, alespoň mně něco takového chybí. Pokud jste se s něčím takovým setkali, jsem na to zvědavá.

s

s

V obývacích pokojích bude určitě příborník a vitrína na sklo a další dekorace, které je potřeba VYSTAVIT na ODIV. Marně ovšem budete pátrat po knihovničkách. Vypadá to, že knihy už dávno prohrály nerovný boj s místními 80 televizními kanály a sehnat knihovnu je snadné snad jen v IKEA.

To, že Turci obecně příliš nečtou, dokazuje další detail – v ložnicích (zvláště starších lidí) typicky nenajdete lampičky na čtení. Nejsou zkrátka potřeba.

s

Ložnice bohatého osmanského domu z 19. století (Safranbolu) nevypadá špatně. Netáhlo jim ale trochu od těch oken?

s

V běžné turecké ložnici lampičky na čtení nenajdete, i ta lampa už je luxus.

Děti jako v pohádce

Samostatnou kapitolou jsou dětské pokoje. Musí být co nejsladší a rodina do svých zbožňovaných ratolestí bez okolků investuje spoustu peněz. Začíná se postýlkami pro nejmenší se zabudovanou přebalovací plochou a šuplíky, do kterých se dítě vejde cca do 3 let, později se přechází třeba na pestrobarevné postýlky ve tvaru autíček nebo ovoce.

s

Klasický nábytkový komplet pro nejmenší děti. V reálu se dozdobí plyšáčky, srdíčky a spoustou šifonu.

s

O tomhle se vám zamlada ani nesnilo, což? (Zdroj: Cilek)

Odrostlejší děti dostávají klasickou vysokou postel…

s

s…a pracovní koutek.

Byty bez smítka

I když klasická česká hospodyňka má také ráda doma pořádek, Turkyně hrají úplně jinou ligu. Jejich fanatické každodenní uklízení, neustálá obava z nepřátelských bakterií a drhnutí všeho silnou dezinfekcí je už téměř diagnózou. Pravda, mají na to čas, když 75 % z nich zůstává celý život v domácnosti. Stejně jako u jiných orientálních národů ale platí, že v bytě bývá jako v klícce, ale zahrádka, okolí domu nebo čistota celé ulice už nikoho příliš nezajímá. Projíždím-li tureckými vesnicemi, je mi z toho chaosu docela smutno, a vidím-li dům s čistou a vzorně upravenou zahradou, je mi jasné, že ho obývá nějaký exot, boháč nebo cizinec.

Turečtí muži se doma nevyžívají v kutilství jako Češi. Protože mnozí živí celou rodinu a pracují minimálně 6 dní v týdnu, nemají na to čas, síly a popravdě ani inspiraci z okolí. Nevím o tom, že by v Turecku existoval časopis a televizní program, jako je náš Receptář, není zde ani chalupářská a chatařská kultura, jež je ostatně českým fenoménem.

s

Solární panely se hojně využívají k ohřevu vody.

Dočetli jste až sem? Skvělé, asi vás téma opravdu zaujalo. Bohužel to bylo jen velmi stručné a samozřejm i poněkud evropsky zaujaté pojednání tohoto široširého tématu. Dalo by se věru pokračovat, rozšiřovat a upřesňovat. Pro potřeby článku jsem se samozřejmě dopustila mnoha generalizací, popisuji tedy převládajíci nebo velmi časté jevy, domácnosti se mohou i výrazně lišit.

/2010, zkrácená a upravená verze určena pro magazín Svět bydlení/

Tagged with:
 

0 Responses to Jak bydlí Turci?

  1. bosorka napsal:

    zajímavé, dík!

  2. bosorka napsal:

    Proč nemají spíž? To furt nakupují?

  3. Ivana napsal:

    Díky za zajímavý článek. Vzhledem k tomu, že můžu stavět na vlastních zkušenostech, povedlo se ti na malém kousku velice pěkně vystihnout spoustu aspektů tureckého bydlení. Fakt moc pěkné.

    PS: Tchánům se nelíbilo naše minimalistické pojetí bytu, a tak nám vnutili aspoň tu veeeeeeeeeeelkou televizi. 🙂

  4. filipika napsal:

    bosorka: skladují to v lednici, v kuchyni nebo na balkóně.. Kdo spíž v TR viděl, nechť se ozve…

    ivana: :)))

  5. filipika napsal:

    Mimochodem spíž se už nenosí ani v moderních a modernizovaných českých bytech, teď letí "spížní skříně". O prospěšnosti spíží více zde 🙂 http://www.svet-bydleni.cz…t.aspx

  6. bosorka napsal:

    No, já to pochopila tak, že nemají ani ty spížo-skříně.

  7. paja-ostrovanka napsal:

    zajimave. a jak bydlite vy?

  8. filipika napsal:

    My bydlime spise v ceskem stridmem stylu. Na stenach jsou obrazky a dekorace. Predmety na ohromeni navstev se nevyskytuji. Decky take ne. A nemame televizi, tohoto unikatu si opravdu velmi vazim…

  9. martin napsal:

    PotvrzujiJo, to odpovídá mým poznatkům. Skvěle sepsáno. Pro srovnání můžu uvést příklad z Istanbulu. Bydleli jsme v bytě, který na turecké poměry neměl nijak ohromující rozměry (cca 120 m, 4+1, 3 koupelny). Kvůli poloze (Bebek, Cevdet Pasa Cd, přímo na moři) ale stál hříšné peníze – 6000 USD měsíčně + poplatky (platila firma, majitelka původně chtěla 5000, ale protože jsme chtěli smlouvu jen na 6 měsíců, přirazila.) Za ty prachy byste v Praze v Pařížské měli byt jako stodolu a kohoutky z platiny. Tedy poloha v IST byla božská, ale do bytu nám táhlo netěsnícími okny, kuchyňský nábytek měl jakýsi pach, kterého jsme se za celou dobu nedokázali zbavit… To za ty prachy nečekáte a v Praze by to asi žádný cizinec nevzal. Nechci si ale stěžovat, celkově to bylo super, rozhodně mnohem kvalitnější bydlení, než jsme měli doma v ČR, jen prostě děsivý nepoměr cena/výkon. Vysvětluju si to ale tím, že když něco najímá velká korporace a ještě přes agenturu, tak to majitelé vyšroubujou víc než takříkajíc v mezilidském styku… Ale stejně.

  10. filipika napsal:

    UffAle stejně je to nemorální cena, ufff… Tedy, žasnu, co si majitelé dovolí, ale Istanbul je zřejmě místy úplně jiná planeta nebo země…

  11. Maya napsal:

    Pecka:)Díky za postřehy:) V Turecku pobývám už 2 roky a vnímám to velmi podobně.
    Ovšem, sezení na kobercích bych ani nutně nenazývala primitivní. Mně osobně tento způsob velmi vyhovuje a velmi často tak s přáteli hodujeme:) Přijde mi, že to lidi sbližuje.
    Mega-televize v obývácích (či v tureckých místnostech pro hosty) je dost smutná ukázka jejich tendence přebírat západní "hodnoty".
    S těmi penězi to asi hodně záleží… my platíme za krásný velký byt (ovšem 2+1) s ohromnou terasou v centru Ankary (Kizilay) nějakých 700TL, což je okolo 350Euro. Nájemné tady plošně nezdražovali za poslední dva roky a to kvůli "krizi".

  12. proctonejde napsal:

    pro Martina: ne ta cena naprosto odpovida, je to jednak ctvrti, Bebek je opravdu jedna z luxusnich a do toho u more! To dela hodne… da se rict vsechny byty ci domy primo u more maji dvakrat ne-li trikrat vetsi cenu! Jakmile bydlite dal od more ceny jdou dolu… ale ve ctvrtich jako je Bebek a podobne jsou ceny proste vyssi.

  13. dita napsal:

    bydleníněkdo chce například jinému bydlením zpříjemnit žití——nebo to je jen on a jeho ego?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *