Po celý minulý týden se česká média loučila se zesnulým Jiřím Dienstbierem. Bonviván, gentleman, výborný novinář i diplomat. Osobnost hodná obdivu. Opravdu?

V bohaté záplavě nekrologů a vzpomínek jsme dozvěděli, že to byl milý, vzdělaný, zcestovalý a optimistický člověk, bohužel však se slabostí pro ženy. Jak bohužel? Z podrobností vyplynulo, že se oženil hned čtyřikrát, zřejmě proto, že do toho bokem miloval krásné a vzdělané intelektuálky a poslední z jeho čtyř dětí bylo nemanželské. Jeho přítel písničkář Hutka dokonce pro dokreslení přiznal, že v 70. letech často nebýval doma a jeho žena se s Dienstbierem také zapletla.

To je dosti podlá zrada na kamarádovi a může dost bolet, všechny podobné vzpomínky ale vyzněly pozitivně a dotyčného jako by předem omlouvala jeho dobrosrdečnost a pracovní úspěchy.

Já si jej ale vážit nemůžu, protože takováto dvojí morálka a (ne)zvládnutí pokušení, jež ráda kříží lidem cestu (známe to všichni!), patří k tomu, co ovlivňuje jejich vnitřní hodnotu.

Tento drobný detail ze života J. D. také poukazuje i na stále přežívající dualitu v našem pohledu na tyto věci. Chová-li se takto muž, a je to jinak milý člověk, bývá (alespoň v našich zeměpisných šířkách) označován za frajera a gentlemana a je to součást jeho „chlapáckého“ image. Běda pokud by takto vystupovala žena, milá povaha by jí asi nepomohla. Myslím, že s výjimkou několika extra slavných hereček a zpěvaček typu Bardot, Loren nebo Monroe by ji společnost okamžitě jednoduše označila za běhnu.

Pro českou veřejnost, kterou ostatně jeho osobní život nemusí příliš zajímat, tedy Dienstbier zůstane fajn chlapíkem s milým úsměvem a zásluhami o přechod k demokracii.

Nejsem si ale jistá, jak to bude probíhat tam. Tam, kde se na pozemské zásluhy k nebere ohled, zvláště pokud se člověk kromě nich také neuměl kontrolovat a ubližoval… I když to tak třeba nemyslel, i když byl chudinka tak zranitelný a potřeboval… prostě ubližoval.

Vezměme si z toho poučení.

Tagged with:
 

0 Responses to Nad nekrology

  1. el-pavstrom napsal:

    Som muž, ale úplne súhlasím. Dokonca som uvažoval aj nad tým, či ako disident nebol príťažlivejší pre ženy a či to nerobil len z toho dôvodu, aby ich ľahšie "ulovil" – aj keď to už znie snáď trochu fantasticky.

  2. bosorka napsal:

    Souhlas. Bohužel mi připadá, že tyhle hlasy jsou dnes nějak menšinové.

  3. paja-ostrovanka napsal:

    me spis prijde /krome toho, ze souhlasim a s dvoji moralkou mas naprostou pravdu-ale at hodi kamenem, kdo je bez viny…/, ze na jeho pohrbu nemaj co delat reci o tom, s kym ve svym zivote spal. co je komu do toho? to at si vyresi spolusoulozici mezi sebou a on se svym svedomim, resp. ted s tim, kdo to nekde mozna soudi.

    ovsem fakt, ze od chlapa je to chlapackost a od zenske kurevstvi, je fakt smutny. a podle me to je od CR na jih jeste mnohem markantnejsi…

  4. bosorka napsal:

    Tak to by měli zahýbat chlapi s chlapama, aby se ženy "nek..vily" a vše bylo "jen OK chlapácká věc" 😉

  5. Liška napsal:

    Haha, poučení 🙂

    Připadá mi to legrační. Nevím, co je komu do osobního života druhé osoby. Nevím, proč bychom měli být povolání hodnotit něčí nevěry nebo vztahy, u kterých jsme nebyli přítomni. Natož abychom se jich účastnili. Brrr :((

  6. bosorka napsal:

    Je pravda, že do smuteční řeči detaily o nevěrách zesnulého nepatří, pakliže nejde o sporný černý humor typu "Alespoň si to chlapec ještě užil, než odešel", který pak může padnout u zapíjení.. Nesouhlasila bych ale, že se nás něčí promiskuita netýká. Může totiž jednak pomáhat lépe promořit obyvatelstvo nemocemi i amorálními postoji, ale taky rozložit vztahy lidí v našem blízkém okolí. A to už se mě bohužel týká.

  7. filipika napsal:

    Ja jsem predevsim chtela poukazat na pristup ceskych medii, potazmo jeho pratel k hodnoceni jeho zivota. Asi se tyto detaily vubec nemely vytahovat..

  8. Milan napsal:

    To je taková písnička:Čas letí jako spřežení
    nad kterým práská bič.
    Člověk se párkrát ožení
    a už je mládí pryč.

    Znám ji dlouho, ale netušil jsem, že je o Dienstbierovi.
    Ale když už jsme u těch nekrologů, pak netradiční je zde:
    http://nohava.blog.idnes.cz….html

    Nechme mrtvé mrtvým, ale osobně si myslím, že za veřejný vzor by nikdy neměl být dáván ten, kdo má vlastním přičiněním v nepořádku rodinný život. Ať už jde o Parbouka nebo Topolánka či kterékoholi z těch dnešních mocipánů: pokud nezvládl uřídit vlastní rodinu, neovládl vlastní emoce a neudržel na uzdě vlastní chtíč, správa státu mu do rukou nepatří.
    Ve volbách nedávám hlas rozvedeným politikům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *