…ze včerejšího pozemského odchodu jedné z nejvzácnějších duchovních osobností dneška (který mimochodem česká média,, na rozdíl od médií tureckých, vůbec nezaznamenala) i s vděčností za všechno, co tento velký duch lidstvu předal, přišel čas i na dlouho plánovaný úryvek z Bhagavadgíty. Je o smyslu života, smrti, karmy a především tom, že všichni jsme Jedno…

s

(www.1000petals.wodpress.com)

„S počátkem ranního rozbřesku byly obě strany připraveny k boji. Ardžunův vůz, na kterém byl vozatajem Kršna, stál na strategickém místě v předních řadách.

Z tohoto místa mohl vidět na všechny shromážděné osobnosti na opačné straně. Rozeznal každého z nich.

Najednou však ztratil odvahu. Všichni jeho příbuzní, jeho dědeček, jeho guru, strýc a bratranci, tam stáli a čekali až budou zraněni a zabiti. Na-jednou se však cítil slabým a nerozhodným. Svěřil se Kršnovi ve své zpovědi:

„Nemohu pokračovat v této válce. Luk Gándíva mi padá z ruky. Nemohu zde již déle stát, zapomínám se a má mysl bloudí. Nespatřuji nic dobrého v tom, když v boji zabiji své vlastní příbuzné.

Můj milý Kršno, netoužím po vítězství, království a nebo štěstí. Prosím, nechej mě odejít.“

Luk Gándíva mu vypadl z ruky. Ardžuna padl na podlahu vozu a začal plakal:

„Jak můžu namířit své šípy na Bhíšmu a Drónu, které bych měl uctívat? Nevím, jestli nějaké království stojí za vítězství po takovém krveprolití. Jakou cenu má tohle vítězství?“

Když Ardžuna zcela vyčerpán přestal, Kršna mu tiše řekl:

„Naříkáš zde nad těmi, kteří si nezaslouží ohledy.“

s

Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, pak začal jemným hlasem Ardžunovi vykládat dokonalou životní moudrost Šrímad bhagavad-gíty. Určil pravou duchovní podstatu osobnosti, její vztah vzhledem ke společnosti, vesmíru, Bohu a touhy milovat a být milován. Jak by měl člověk poznat svou duchovní nesmrtelnost, nepomíjivost duše, jež je uvězněná v pomíjivém fyzickém těle.

Vysvětlil jednání mysli, které způsobuje podmínění nebo svobodu živé bytosti.

Popsal různé druhy jógy (touhy po spojení se stvořitelem), karmajógu, dhjánajógu, bhaktijógu atd.

Kršna zdůrazňoval nutnost vykonávat předepsané povinnosti v duchu odpoutanosti.

Ardžuna Kršnovi naslouchal s velkou úctou. Někdy Ho ale přerušil, a zbavil se tak pochyb a opravdu moudrosti porozuměl.

Kršna zodpověděl všechny jeho otázky s nejvyšší milostí, a nakonec ho obdaroval velkou vizí své vesmírné podoby. Kršna, kterého Ardžuna považoval za svého přítele, se mu zde zjevil jako Bůh samotný, mnohotvarý a všeprostupující.

Čas, živé bytosti, přátelé i nepřátelé dohromady byli vtěsnáni v této obrovské bytosti, jejíž tělo se rozprostíralo v prostoru mezi nebem a zemí od horizontu k horizontu. Zrození, smrt, zabíjení, ochrana a každá činnost se zdála být částí této bytosti a nic neexistovalo mimo ni. Tvoření, ničení, nečinnost, to vše utvářelo části a částečky této gigantické bytosti, jejíž vize naplnila Ardžunu hrůzou a extází:

„Teď už rozumím,“ zvolal.

„Jsem smrt a zánik,“ řekl Kršna, „a všichni zde shromáždění muži jsou již mrtví následkem své vlastní karmy (zákon o odpla-tě činů). A ty budeš pouze nástroj jejich zničení.“

Kršna přijal Svou původní dvourukou podobu. Ó, Nejvyšší Pane,“ řekl Ardžuna. ,,Má slabost mne opustila. Nemám žádných pochyb.

Ardžuna pozvedl svůj luk a připravil se k boji.“

PS: a teď si, pod dojmem několik tisíciletí staré vesmírné moudrosti, počtěme, jak si vědci bláhově myslí, že za 35 let budou kopírovat lidské vědomí do počítače

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *