…je tuhá! Aneb další příspěvek pro ty, kdo žijí v představě, že lidé v celém Turecku v zimě pěstují zeleninu a mandarinky (jako tady v Izmiru), nebo se dokonce prohánějí písečnými dunami na velbloudech…

s

sNo dobrá, tohle si snad nikdo z mých pravidelných čtenářů už dávno nemyslí, ale i tak dostávám dotazy na počasí pravidelně a zdá se mi, že tázající občas zklamu líčením tvrdých tureckých zim.

Ne samozřejmě u nás v Izmiru nebo na jihu Turecka kolem letovisk, jako je Bodrum, Marmaris, Antalya, Alanya, jihovýchod kolem hranic se Sýrií atd. Mám samozřejmě na mysli vnitřní Anatolii, náhorní plošiny za pásy vysokých hor, které zde zaručují nikoli proměnlivý přímořský, nýbrž kontinentální ráz počasí.

A zde je důkaz místo slibů!

Já toho letos asi moc nenacestuju, naštěstí můžu alespoň někdy požádat manžela, aby mi nafotil své volejbalové cesty mimo hlavní metropole. Třeba jako před týdnem, kdy si pracovně (s týmem) zaletěli v rámci turecké nejvyšší ligy do města Sivas a odtud pokračovali autobusem do 110 km vzdáleného města Tokat.

Není to zrovna ten zájezd, na který by se všichni celou sezónu těšili, spíš povinná cesta za povinnou výhrou v naprosto nevýznamném utkání. A navíc ty přejezdy autobusem! Sivas leží na východ od Ankary a jeho nadmořská výška 1250 m napovídá, že to tam bude v zimě docela klouzat.

Takhle to nyní vypadá kolem letiště v Sivasu:

s

s

Příjezd k letišti…

s

…a tady už je jízda přes hory… představuju si, jak to asi vypadá, když se odbočí z tohoto hlavního tahu na nějakou okresku. A co teprve průtahy horskými vesnicemi!

s

Blížíme se k nejvyššímu bodu trasy – sedlu Çamlı Bel (ve volném překladu něco jako Smrčina, 1680 m. n. m.). Jede se velmi pomalu, řidič raději chvílemi přejíždí do protisměru, kde není taková ledovka.

s

A teď už ty pohledy a zasněžené krajinky!

s

s

s

s

s

…a protože mi tady v Izmiru sníh chybí a ve Zlíně jsem se ho v lednu příliš nenabažila, hodlám v tomto tématu i nadále pokračovat, tentokrát vlastní tvorbou. Snad to přežijete. Zase tak brzy to asi nebude, protože starost o mravenečka v lese, co těžkou kládu nese, a přilehlou domácnost mě poslední dobou docela vytěžuje.

Tagged with:
 

One Response to Anatolská zima

  1. […] PS: Jinak o tom, jak vypadá pravá tuhá zima v Anatolii, jsem psala už v únoru minulého roku…. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *