Nic se v Turecku nemění tak rychle jako ceny pohonných hmot – a to neustále směrem nahoru!

sNezbývá než se tomu zasmát – vtípek z Facebooku, kde benzínovou pumpu přejmenovali na „Finanční úřad“.

Situace dosti zoufalá – Turecko, země hned vedle Iráku, Íránu a ostatních ropoplodných krajin, tankuje dlouhodobě nejdražší, protože krutě zdaněný benzín na světě… a zároveň poslance a vládní úředníky s nejvyššími příjmy na obyvatele široko daleko. Vidíte v tom nějakou souvislost?

Za této situace tu není opravdu rozumné kupovat si auto s benzínovým motorem (nejste-li třeba poslanec, dědic nějakého průmyslového impéria nebo manažer státního podniku). Přestože jsou všichni Turci, jak se zdá, už stejně na dieselu a LPG, stále se divím, že v ulicích a na dálnicích vidím stále více a více aut. Chápu cikány, že stále i ve velkoměstech jezdí na povoze s herkou nebo soumarem, nebo na vesnicích sedlají oslíky. Obdivuji taxikáře a různé nesčetné dopravce a přepravce, že se drží, a nechci vědět, za jakou cenu. Ale co třeba zemědělci? Země s tak velkými vzdálenostmi, kde každý její obyvatel musí čas od času cestovat nebo něco někam dopravovat, je pro drahý benzín jak dělaná…

Na Irán bylo uvaleno embargo, námořní cesty jsou nejisté… 95oktanový benzín dnes stojí 4,62 TL (48 Kč) a 97okrtanový 4,70 TL (48,80 Kč) – pokud mezitím neproběhlo další zdražení. Proti lednu 2011 se spotřeba benzínu v tomto roce v lednu snížila o 10,9 procenta.

I tak jsou ale Turci schopní všeho – třeba dopravci i v takto zničujících podmínkách stále soupeří o zákazníky bláznivě nízkými cenami a různými vedlejšími službami. A zkoušejí to i nové značky – třeba nově společnost IDOBÜS, která na konci března otevřela nové zrychlené autobusové linky z Istanbulu do Izmiru. Při vzdálenosti 565 km inzerují čas pouhých 6 hodin a 25 minut a zaváděcí cenu 22 lir (230 Kč) – konkurenční společnosti se pohybují na 50-55 lirách, nejlevnější letenky na 60 TL.

Vtip je v tom, že se vyrazí z centra evropské části Istanbulu, ale nepřejíždí se přes Bospor, ani se neobjíždí Marmarské moře, což zabere tak 2-4 hodiny, ale sedne se přímo na „mořský autobus“ a přeplaví se to všechno za 1,5 hodiny. Odtud se pak pokračuje normálně autobusem přes Bursu, Balikesir, Manisu do Izmiru. Před leteckým boomem by to byl zlatý nápad. Teď – no, hezké, pro ty, co mají v Istanbulu daleko na letiště nebo jim nevyhovují kromě ceny i časy letů, snad i příznivé, ale jsem zvědavá, jak dlouho tomuto projektu ty zaváděcí ceny vydrží…

s

Doplnění pro ilustraci: není to pouze Česko, kde ceny letí nahoru raketovou rychostí. Podívejme se na Turecko za dobu působení současné vládní strany AKP, mezi jejíž hesla patří „snížili jsme inflaci ze 40 % na 4 %!“

Zvýšení za posledních 9 let:

Maso 348 %, chleba 300 %, mléko 192 %, propanbutanová bomba 171 %, vejce 165 %, pohonné hmoty 201 %, zemní plyn 308 %, elektřina 250 %, minimální mzda se ovšem zvedla jen o 143 %… Jen od prvního dubna zdražila elektřina o 8,1 % a zemní plyn o 18,72 %.

Ale jinak je tu velice hezky:)

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *