…to může být nějaký börek, ale taky další velmi tradiční záležitost – plněné placky gözleme z doma zadělávaného těsta. Záleží jen na paní domu, kolik času se jí chce strávit u (rovněž tradičního kulatého) válu.

Ale protože v neděli ráno, často v jediný den, kdy je možné si trochu přispat, většinou nikdo nespěchá, a to ani se vstáváním, vůbec nikomu nevadí, když se taková snídaně začne připravovat v devět a je hotová o půl dvanácté… Dnes je mi to jedno, protože si stejně ještě před tím udělám jídlo podle svého (zdravějšího) gusta, ale když jsem byla v očekávání, měla jsem v taková liknavá dopoledne chuť vraždit:)

Běžně se yufka, tenké vyválené těsto na gözleme ve tvaru kruhu (a další spoustu pečiva), dá koupit v supermarketu nebo přímo v malých obchůdcích u jeho výrobců, tady se ale začínalo od mouky, soli a vody. Tomu se říká obětavost!

Těsto se pak válí tradiční hůlkou (na snímku), se kterou to my cizinky fakt neumíme, ale jistě bychom se do toho s praxí vpravily. Jak málo stačí, že? Válečky se tady nevedou 😉

Plní se vším možným, u nás to o víkendu byl pečlivě promytý a nakrájený špenát plus balkánský sýr plus (nutně) pálivá sušená paprika, aby to mělo říz. Ale často se používají i rajčata-petrželová nať-sýr, nebo pálivá bramborová směs. Gözleme se samozřejmě dají udělat i nasladko.

Pak se placky opékají na pánvi mírně potřené olejem. Servírují se samozřejmě teplé a čerstvé, což je v kombinaci s domácím těstem obzvláště neodolatelné. Jen kdyby to bylo z jiné než bílé mouky, ale to už je jiná píseň.

Dali byste si?

 

 

Tagged with:
 

One Response to Nedělní snídaňový triumf

  1. Petra napsal:

    Už se jich zas nemůžu dočkat. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *