Poznámka: BIBER je turecky „PEPŘ“

Taksim dnes večer:

Za jaké tweety zatýká v Izmiru turecká policie? „Wi-fi hesla použitelná pro demonstranty jsou…“, „V 19:30 sraz na náměstí Gündoğdu“, „Na náměstí Lozan a ulici Kıbrıs Şehitleri Caddesi je policie, nechoďte tam“, „Přijíždějí zásahové vozy, stříkají plyn, mlátí pálkami..“

A to vše v situaci, kdy se ulicemi města procházejí neznámí lidé s železnými tyčemi, volně mlátící demonstranty. Z některých z nich se vyklubali například členové mládežnické organizace AKP, s nadsázkou takové „hitlerjugend“, někteří jsou zase policajti…

 

A tady je zajímavé shrnutí – jak se (alespoň částečně, mluví se o těch 50 %, co nemají rády vládu) změnily turecké návyky?

1- Vstali jsme od TV, do hlav se nám rozum. IQ se zvýšilo.
2- Lidé si prostřednictvím různých nápisů a kreseb vypracovali určitý druh humoru.
3- Lidé se díky protestům, kdy museli zdolávat různé schody, utíkat před policajty, krýt se na zemi a pak vstávat, vydržet hlad atd. dostali do formy, zesílili.
4- Abychom mohli zprostředkovat pravdivé zprávy, zlepšila se naše schopnost pozorovat dění a udržet zamýšlenou zprávu v paměti, dokud jsme nenašli někoho s počítačem, komu bychom ji nadiktovali.
5- Včera bylo pondělí a nikdo nemluvil o žádném pondělním syndromu.
6- Chytré telefony se staly našimi puškami, sociální média kulkami.
7- Facebook se zaplnil spoustou příspěvků, na které můžeme být hrdí.
8- Zvykli jsme si chodit do místa dění místo toho, abychom o tom jen četli v novinách.
9- Pochopili jsme, kdo má srdce a kdo ne, kdo je podrazák a kdo čestný, kdo je podlejzák, kdo se dá koupit penězi a kdo se koupit nenechá, kdo jenom mluví a kdo i koná.
10- Pochopili jsme, že je nás hodně a sblížili jsme se.
11- Hrou na hrnce a pánve, skandováním a pochodováním jsme si vylepšili smysl pro rytmus.
12- Díky protestům jsme začali víc uklízet naše ulice.
13- Díky protestujícím se k sobě lidé začali chovat lépe, s větším respektem a úsměvem.
14- Všechny podrazy vyšly na povrch.

A ještě pro pobavení – co říkaly typické turecké mamky svým synkům během protestů?

1. den – Jestli půjdeš ven, neznám tě..
2. den – Šel jsi včera, dneska už buď doma.
3. den – Jsou tam prý provokatéři, dej si na ně pozor, nechoď dopředu.
4. den – Podívej, na internetu jsem našla recept na roztok proti pepřovému plynu, posílám ti to, měj to u sebe.
5. gün – Dneska ti nezavolám, s tetou Ayše jdeme na Taksim. Vzala jsem si plavecké brýle, cos tu nechal, nemusíš se o mne bát.

 

 

 

 

A ještě jeden komentář „staré“ demonstrantky: „V 80. letech jsme se neozvali, báli jsme se. Je mi šedesát. Teď si říkám, kdybychom se tak tehdy nebáli…

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *