Jak je na tom nástupce seriálu Ezel po prvních 36 dílech?

Netušíte-li, o co jde, charakterizovala bych toto dílo větou „čím vším se dá očernit, postihnout a terorizovat jedna spořádaná istanbulská rodina“ s podtitulem „dostanu tátu z vězení“ a „velká láska Máhira a Feride.“

Výrazná souvislost se seriálem Ezel spočívá ve stejné produkční společnosti (Ay Yapım), stejném producentovi, režisérovi a představiteli hlavní (Kenan Imirzalıoglu) a vedlejší role (v Ezelovi představitel nájemného vraha Temmuze Rıza Kocaoğlu). Toto vše, doplněné o další herecká esa (známá a krásná Bergüzar Korel v ženské hlavní roli, skvělý padouch Yurdaer Okur a uznávaný Çetin Tekindor v roli otce hlavního hrdiny) už samo o sobě zajišťuje vysokou pozornost ze strany publika.

A teď to hodnocení očima:

  • Kenanovy fanynky: Kenan je Kenan, chápete, že. Je už celkem jedno, koho zrovna líbá 😉
  • A taky… koho zrovna mlátí. A že k tomu má opět dostatek prostoru. Nejvíc mne v tomto ohledu zaujala scéna, kdy Máhir zřídí do bezvědomí dva vězeňské dozorce, kteří před tím mučili jeho matku. Před tím, než se do nich pustí, rozbije pěstí skleničku se slovy, že prolije jen svoji, nikoli jejich krev. A pak ji zláme ruce. Wow. Smrt v očích zvládá Kenan ze svého hereckého repertoáru úplně nejlépe…

  • Obdivovatelky seriálu Ezel: Přes všechnu snahu slabší odvar. To nemusí být jistě na škodu, protože autoři se jistě nesnažili vytvořit něco podobného, byť ambice na úspěch mají určitě podobné. Seriál je pomalejší, obsahuje méně šoků (jako byla v Ezelovi třeba smrt oblíbené Bahar a další), mezizápletek a převratů a více romantických scén. Líbací a jiné citově náročné scény jsou zbytečně rozvleklé- to je úlitba ženským divačkám, které narozdíl od Ezela převažují. Ale proč ne – také se to všechno neodehrává v mobily prolezlém roce 2010, ale na začátku mnohem pomalejších 70. let. Výsledkem je fakt, že v obou srovnávaných seriálech se jeden den = jeden díl, v Ezelovi se toho ale za ten den událo asi tak 3x víc.

Ještě jedna podobnost s Ezelem – prvních cca 30 dílů si hlavní postava drží dvojí identitu a překonává různé nástrahy z ní plynoucí…

  • Cizinky snažící se pochopit tureckou kulturu: Výprava je podle komentářů hodně věrná a pečlivá, takže možnost udělat si sondu do Turecka před 40. lety. Dost mne to překvapilo – například nikde žádné modernější stavby, které svojí nadčasovostí vyhoví i dnešnímu vkusu, všechno ve starších kulisách, které mi přijdou jako z 50., a ne ze 70. let. Těžko třeba srovnávat s odpovídajícími díly českého Vyprávěj. Fakt bylo Turecko v té době tak podivně zachmuřené a „nemoderní“, nebo se to v dnešním Istanbulu prostě nedalo jinak natočit, než ve studiovém městečku?
  • Amatérské posuzovatelky kamery a střihu: Kamera občas ještě kreativnější než v Ezelovi, ale je poznat rukopis stejného režiséra. Nové jsou dlouhé nájezdy y průjezdy prostorem a zpomaleně-zrychlené záběry herce z 360° (nevím, jak to lépe popsat). Celkově je to na často velmi statické poměry v tureckých seriálech opět špička. Nejvíc mne nadchl tento záběr ze scény, kdy je postřelen hlavní hrdina. Znalci mi určitě omlátí o hlavu, v kolika holywoodských filmech už se něco podobného kdy objevilo, ale Turci, TURCI tohle v nějakém seriálu fakt ještě nežrali.

Mluvím samozřejmě jen o záběru letu smrtící kule, klestící si cestu kapkami z fontány, protože to, co následuje poté, už je v intencích romantické podívané pro ubrečenou populaci – jen turecký hrdina dokáže v 21. století s posledními silami tisknout ruku své drahé a vyslovit své dlouhé: „Miluji tě, lásko, a budu tě navždy milovat.“

  • Člověka  jakž takž rozumného: S touto scénou souvisí další výtka. Tohle už jinak dobré scénáristky přehnaly. Utrpí-li hlavní postava střelnou ránu jen těsně minoucí srdce a zasahující plíce, čekali byste, že minimálně dalších 20 dílů bude divákům jenom mávat z lůžka na ARO. A ono ne. V Turecku se po 24 hodinách začne zázračně uzdravovat (po polibku od své vyvolené), příštího rána už stojí na svých a bez opory před soudem a jen s občasným zadýcháním mluví a po 48 hodinách absolvuje honičku po nemocnici, skok z okna v prvním patře a útěk v ulicích. Pak na chvíli omdlí v autě, ale tohle všechno odnese jen menším krvácením, na které stačí zašití rány zvenku. A to je všechno. Další zdravotní potíže už se nezmiňují, protože na ně hrdina nemá čas, neustále prchá před policií a vymýšlí smělé plány. Horečka, slabost, pot, náběh na zánět, prostě komplikace, navíc bez zdravotnického dohledu. Nic. Tak to se asi týká jen mne, kdykoli do mne někdo i jen drobně řízne…

Nevím, jestli se nad tím někdo z diváků pozastavoval. Je možné, že nikoli, protože Turci jsou na neprůstřelné hrdiny zvyklí, a to v míře daleko vyšší. Jak říká ankarská rodina: „Jenom jedna kulka? V našich filmech jich často nestačí ani 15!“

Důkaz místo slibů máte zde. Scéna z turecké produkce 80. let, v níž známý předstsavitel akčních rolí Cüneyt Arkin umírá VESTOJE až poté, co ho zasáhne 15 výstřelů… OMG

http://youtu.be/xJBzUfAvzD4

To, že Máhir i bez holení zůstává často hladce oholen a navzdory útěkům temnými lesy i vodami čistě a bezchybně oblečen, je už jen detail…

  • Člověka pochybovačného: Existují tak naivní, slepá a hluchá soudkyně, jako je Feride, jejíž úsudek lze tak lehce ovlivnit a zmást? Opravdu se dá i při tolika pochybnostech a podivnostech v nejasném případu tak pohotově uvažovat o trestu smrti? (Mimochodem, v Turecku soudcové podle tradice vždy lámali pero, jímž ortel podepsali, aby už je něco takového vícekrát nepotkalo. Od těch dob v turečtině výraz „kalemı kırmak, zlomit pero“, znamená „odsoudit někoho k smrti“.) A opravdu lze ponechat u případu stále tu jednu soudkyni, i když už všichni na soudě ví, že má milostné pletky se synem obžalovaného? Hm hm hm.
  • Posluchačky: Také autor hudby Toygar Işıklı už pracoval pro Ezela. Jeho skladby jsou jiné a zase hodně dobré! Nejlepší je podle mne motiv, který můžete slyšet ve výše vložené scéně se střelbou.
  • Studentky turečtiny: I tady se osvěžují dobré verše, tentokrát z per tureckých básníků, třeba Nazima Hikmeta (1902-1963). Pro mne příjemný objev krásných a většinou milostných básní!
Karadayi, to je také přehlídka starých automobilových elegánů… No jo no, tam neměli žádné politické embargo na dovoz amerických aut, a tedy ani žádné moskviče, žigulíky a trabanty…

Co čekat v druhé sezóně? Doufám, že hlavní padouch, státní zástupce Turgut, už nebude hlavním hybatelem věcí jako dosud a že se bude muset místo neustálých útoků a intrik i on bránit. Máhir se dostane z vězení a bude už (jako Ezel v 2. sezóně) o poznání agresivněji a brutálněji pracovat z podsvětí, ovšem vždy jen pro dobro a spravedlnost, že. A přežije to jeho otec? Těžko říct. Tuším, že spíš ne.

Znalec nejsem, ale pro mne je to velmi vydařená práce s filmovou atmosférou a opět šílenými stopážemi (běžně 120 minut), bez které ale dokážu žít. V tom je ten největší rozdíl.

Kvalita zpracování a obsazení se ale prokazuje a seriál se takřka souběžně vysílá v Řecku a koupila ho už i spousta zemí na Balkánu, Blízkém východě a ve střední Asii, kde Ezel před dvěma lety slavil obrovský úspěch.

Na seriálu Karadayı mne momentálně štve jenom jediné – už teď je mi jasné, že nám udatného, čestného a šíleně zamilovaného hlavního hrdinu v posledním díle zase zmární. Jako když nám zastřelili Vinnetoua, který byl také příliš šlechetný na to, aby se oženil a šťastně založil rodinu. Turecké dramatické seriály nemají happyendy v lásce a umírací scény se autorům určitě píšou mnohem líp než ty jásavé. Tipuji, že v poslední scéně uvidíme plačící Feride na hřbitově u čerstvého hrobu. Ach jo….

Tagged with:
 

2 Responses to Karadayı: Ohlédnutí za první sezónou

  1. […] Tentokrát bude zaslouženě odpočívat po druhé sezóně seriálu Karadayi, o níž vám toho narozdíl od té první moc neřeknu, protože jsem ji asi v první třetině přestala sledovat. Ne, že by to bylo tak […]

  2. […] psala před časem, stačily by mi bohatě, kdyby se tento seriál tak nenatahoval a zůstal jen u první nabité sezóny. Později už v něm bylo patrné, že se scénáristky snaží motat zápletku, co to jde a […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *