Že se něco našlo u Gaye a Powella, to je celkem překvapení. Že se v červnu našel doping hned u 30 tureckých atletů, to se dřív nebo později dalo čekat. Pravda tedy vychází na povrch, sláva!

Viz článek na Aktuálně.

Že to ale trvalo. Už v dubnu vyšlo najevo, že dopovala oslavovaná olympijská vítězka z Londýna Alptekin (článek o ní zde) a mistryně Evropy v překážkách Nevim Yanit, to byl ale jen vrcholek obrovského ledovce. Teď bude mít asi distanc pomalu celá turecká atletická výprava! Co jsem tak viděla a zaslechla, jsou v Turecku různé ty sportovní doplňky stravy a nafukovače svalů velice populární a dost drahé. I spousta amatérských sportovců si s nimi tyká i přes dávno prokázanou škodlivost, pro řadu různých týmových doktorů a fyzioterapeutů, kteří je čile distribuují, je to i výnosný byznys.

Mimochodem, profesionální sportovní týmy, že je jich tam v různých sportovních odvětvích neurekom, zobou jak na běžícím pásu – to ale platí globálně pro všechny, nejen pro Turky. A nemusí to být nic nepovoleného. Užívají se toho plné hrsti – vitamíny, minerály, různé protichřipkové zázračné pilule, aby sportovec vydržel zátěž z tréninků, zápasů i cestování a byl neustále schopen podávat výkony. Vlastně by se dalo říct, že zážitky tureckých sportovních fanoušků jsou zajišťovnány globálním farmaceutickým průmyslem… Jak u takových lidí budou vypadat játra, ledviny a další orgány po 10-20 letech, už nikoho a ani ty týmové doktory, tak nezajímá.. Stačí se ale podívat na některé značně vyžilé a předčasně zestárlé ex-vrcholové sportovce věkové skupiny 36+ a máte jasno.

Atleti v Turecku dopují, to je dávno známá věc. Občas si zobne i nějaký ten idiot z jiých odvětví, i ve volejbale čas od času něco probleskne a někdo dostane zákaz činnosti. Kdyby ale podobná kontrola přišla třeba plošně na všechny turecké vzpěrače, to by bylo něco…

Ale tak nějak je to výsledek celého toho podivného uvažování tureckých sportovních papalášů. Náš systém bez propracovaných tréninkových programů používajících nejnovější poznatky a bez dostatečně vzdělaných trenérů nedokáže vychovat dost špičkových sportovců, tak si nějaké koupíme (třeba vytrvalce z Afriky nebo i jiné sportovce z chudých zemí), nebo je necháme dopovat, aby ten úspěch měli.

A tyto chytré hlavy chtějí pořádat olympijské hry v Istanbulu v roce 2020, čehož se už teď spousta Istanbulanů upřímně děsí. Turci umějí pořádat velké sportovní akce, to už mnohokrát osvědčili, ale i tak… Už jen ta šíleně obrovská nová betonová sportoviště z vizualizací, to bych Istanbulu, který má už tak dost svých jiných problémů, nepřála.

Turecko prý má na LOH velkou šanci. Tedy, při této nejnovější dopingové aféře lze říct, že MĚLO vekou šanci…

Podle mne to škoda není.

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *