…aneb troška přírody!

Želva – běžná součást tureckého venkova

Takhle nějak to žije v jedné zahrádkářské kolonii na jednom zalesněném okraji izmirském. Naštěstí jsem nemohla tento fotopříspěvek nazvat „Na vesnici“, protože byste se museli dívat na něco, z čeho většinou našince bolí oči. Tedy z (většiny) těch prvků tureckých vesnic, vytvořených a spravovaných člověkem. Pak bych totiž měla sto chutí článek přejmenovat „Bordel na kolečkách“ nebo „Něco tomu chybí“, i když ano, ani my vždycky nemíváme zameteno před svými prahy.

Pojďme raději do těch zahrad…

Mimochodem, dcerka nás dneska překvapila slovem „nisan“, což je turecky duben. Jak na to ale mohla přijít, když ještě nemá pojem o čase?

Odpověď byla prostá, prostě se jako správný kluk učí na ipodu značky aut :))

Přeji vám krásné dubnové dny!

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *