Člověk by furt jezdil na západ, jih i východ, ale vypravit se k našim severním sousedům, to mi trvalo! (nepočítám-li legendární zkušenosti z burz v Českém Těšíně). Nebýt právě probíhajícího mistrovství světa ve volejbalu, kdoví, kdy bych se tam podívala. A jsou z toho velmi příjemné dojmy!

Katowice

Byla jsem tam jen dva a půl dne a viděla jen kousek z jediného města – Katowic. Berte to jako nekorektní neinformované pocity z jednoho většího města v kostce:

Zdá se, že proti nim máme pořád spoustu předsudků. Mají jich i Poláci tolik jako my? Já jsem zjistila jen to, že nejoblíbenější český film jednoho katowického taxikáře je Verchni perchni, tedy Kelner, placić!

Zdá se mi, že Poláci mají trošku víc odvahy než my, a to nejen v oblékání.

A taky se zdá, že Poláci mají rádi kvalitnější kávu než Češi. Že daleko víc jedou po té vlně presíček, kapučínek a makiátek, jinak si nedovedu představit všechny ty pojízdné kavárny, vybavené kvalitními kávovary a kvalitní kávou, jež by u nás mohla závidět nejedna kamenná provozovna.

A nejen to. Zrovna kousek od haly Spodek s kapacitou 12 tisíc sedadel, kde se bude hrát i většina právě probíhající poslední fáze šampionátu, se nachází „fast-food zóna“, jakou jsem ještě neviděla. Stánky nenabízejí pořád ten stejný párek a pivo jako u nás, ale hodně různorodou a hlavně kvalitní směsku – tam pizzu, která chutná fakt jako pizza, tam nějakou obloženou bagetu dle vlastního výběru, tam nějaký gulášek, gril, plněné tortilly a zase bagetu.. důležitá je ale kvalita produktu i kultura nabídky a stolování. Lehkost, vtipnost a žádný přepálený smrad. Nevěřím vlastním očím.

Tohle by třeba v Brně před hlavním nádražím nešlo? (Katowice, hl. n.)

 

A co s tou jazykovou „bariérou“? Polštinu jsem si před lety naposlouchala v Turecku od jedné ze současných největších polských sportovních celebrit. Teď jsem se s se bavila buď anglicky, nebo je nechala mluvit polsky a přemýšlela, jestli oni budou rozumět mé češtině stejně relativně dobře jako já jim. Tuhle otázku jsem zatím nevyřešila…

Katowice, Katowice.. tak krásně poddolované, tak hezky industriální, ale i upravené… Mají toho hodně společného s Ostravou, až na tu špínu, odrbanost a… cikány.

Kde jsou?!?

A samozřejmě: na volejbal jedině do Polska, to je snad všeobecně známo. V tom tato země nemůže než nachnout. Jaký kontrast proti atmosféře na tureckých zápasech! Větší zájem veřejnosti není asi nikde a podobnou show už umějí tak maximálně v Itálii nebo v Německu.

Vydržela bych sledovat déle než jen dva sety, jenže pak přišel na dcerku hlad a nastala fáze seznamování se s polskou gastronomií. V zásadě asi fajna, ale kdyby se tak nemuselo čekat na obyčejnou polévku z denní nabídky… aj aj aj… Na to z Turecka a občas ani z Česka nejsme zvyklí.

Přesto nějak nevím, jestli my v té naší kotlince nějak nestagnujeme. Utěšuju se tím, že jsem viděla příliš málo na nějaké soudy a že čtyřikrát větší země musí být zase trošku někde jinde.

Způsob poznávání Katowic byl tak nějak… předem daný:)

Příště znovu a více!

Tagged with:
 

One Response to W Polsce pierwszy raz

  1. Eva napsal:

    Katowice mám ráda, dobrá je i ZOO, i když trošku „totalitnější“, ale přesto pěkná.
    Na služby mám podobný pocit, myslím, že polévková anabáze byla spíše vyjímka. A lidé mi připadají zdvořilejší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *