Sto třicet tisíc uprchlíků ze Sýrie do Turecka jen za víkend? Šílené.
Foto: John Stanmeyer
Vím, že tohle foto je dost ikonické a děti (alespoň na mne) zaberou vždycky, ale zároveň je to tak blízko místa, kde žiju, a nejsem si jistá, jestli se mne víc dotýká válka a zmar na Ukrajině, nebo osudy těchto lidí v Turecku, které podle posledních zpráv už uzavřelo hranice.
Tak schválně, jaká budoucnost čeká všechny tyto nešťastníky? Budou mít někdy nějakou možnost zase se vrátit do svých domovů? Kromě uprchlických táborů už i v tak velké zemi, jako je Turecko, už začíná skrze Syřany být těsno. Nejhůř je na tom Istanbul, kam míří velká část uprchlíků v naději, že v megalopoli najdou obživu snáze. Jak se ale uživit? I v Izmiru si na hlavních veřejných prostranstvích nemůžete už jen tak v klidu sednout bez toho, aby za vámi nepřišlo žebrat o peníze pět syrských dětí držících v rukách kusy papíru s prosbou v turečtině. A když dáte jednomu, seběhnou se k vám všichni.
Odmítat? Obyčejní žebráci to přece nejsou a kdoví, co za rány si nesou v sobě…
Mám si na izmirských ulicích vybrat nějakého osobního syrského žebráka, nebo se jim dá nějak efektivně pomáhat? A proč má turecký občan a daňový poplatník zase doplácet na své politiky?
Jediné, co teď kromě soucitu se Syřany, který se ale někdy mění v beznaděj, je zlost na americkou, tureckou a saúdskou vládu. Tyto státy totiž před léty vycvičily, vyškolily a vyzbrojily dnešní IS a vypustily tak tohoto nekontrolovatelného démona z láhve. Tito lidé jsou odpovědní za všechny ty masakry, popravy, útěky a doživotní traumata milionů lidí.
USA (nebo mám napsat spíš ŽBS – Židovský bankovní stát?) nedávno s obrovským pokrytectvím vyhlásily novou válku proti terorismu, v tomto případě vlastnímu produktu. Hodí se jim to moc a v podstatě je to jejich jediná šance, jak alespoň na chvíli uniknout nezvratně se blížícímu bankrotu.
Věrný spojenec ŽBS (dá se to vyjádřit ale i poněkud vulgárněji) Turecko jistě rádo tvořilo protisílu proti Assadovi a především Kurdům na severu Iráku – tady ji mají, i s drobným návdavkem v podobně 1,5 milionu uprchlíků a rozvrácení celého regionu. Asi tak do dneška navíc turecká vláda (alias AKP) nechtěla označovat své kamarády z IS jako „teroristickou organizaci“, protože s nimi často vyjednávala a tato jednání především před prezidentskými volbami politicky využívala. Dnes už to jsou „teroristé“. Navíc teď Kurdové dostávají zásilky zbraní gratis (mimo jiné i od nás) a to vzhledem k velmi vratkému a neustále porušovanému příměří mezi Tureckem a PKK není dobrá zpráva.
No a Saúdové.. to byli vždycky šikulové.
A co pak, až IS padne? Může tohle mít nějaké pozitivní východisko?
PS: Dnes bylo ohlášeno, že se ruší zákaz zahalování na středních školách v Turecku. Už bylo načase!
Právě čtu
