Jak se mne na tohle může někdo zeptat?!

Ano, návrat do Turecka je tady. Už dnes, už dnes. Že síly přírody vymalují to nejnádhernější divadlo až těsně před odjezdem, je klasické a už mne to nepřekvapuje:) Jsem ráda, že jsem to  narozdíl od minulého roku mohla zažít a potěšit své vnitřní i vnější dítě tou bílou krásou..

Jsem vděčná, že jsem mohla mít měsíc a půl podobný výhled z pokoje. I když, upřímně, z 98 % to bylo o maličko méně dechberoucí:)

 

Na tradiční otázku zmíněnou v nadpisu pak odpovídám, že je asi opravdu dobré odjet v tom nejlepším… Prověřeno.

K tomu je ovšem dobré stylově dodat doufejme – inšalláh! Celé západní Turecko je totiž o tomto víkendu až do úterka v pohotovosti kvůli velmi silné bouři a s ní souvisejícímu vichru
(náš známý lodos) o rychlosti 80-100 km/h, kvůli kterému byla paralyzována lodní i letecká doprava v oblasti Marmarského moře, a tedy hlavně Istanbulu. Turecké aerolinie to vzaly globálně a zrušily více než stovku především mezinárodních, ale i vnitrostátních letů (přehled zde), ostatní společnosti to riskly. Notně dnes duje i v Izmiru, tam se ale pořád létá.

Ja ja. Hromničná zima jako řemen, a nejen u nás! Přišla i do téměř celého Turecka, navíc v balíčku „pět v jednom“ – meteorologický ústav vydal pro různé oblalsti varování hned před pěti jevy: prudkými lijáky, větrem, námrazou, mrazy a lavinami. Místně se ovšem přidají i bouřky a bouře, záplavy, mlha, může se kácet elektrické vedení a stromy, dají se čekat i otravy obyvatelstva oxidem uhelnatým z kamen a komínů…

Je toho dost. Záchranáři a hasiči v celém Turecku jsou teď v pozoru.

V Izmiru snad jen zimně vane a lije. Nezapomenout deštník a modlit se za příští noc už ve svých izmirských peřinách, a ne někde na letišti…

 

PS: Na co se v Izmiru vyloženě netěším, je úroveň hlučnosti. Na klid a ticho se holt rychle zvyká…

 

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *