Co raně březnová ulice dala.

Nejprve tedy střet s realitou – ranní pondělní rozdělování chleba syrským uprchlíkům z jedné ubytovny v centru Ankary… tam vede (nejen) turecká zahraniční politika. Těžko říct, kolik už jich v Turecku je, když jsou turecko-syrské hranice tak nekontrolované. Dva milióny? Kdo si mne ruce, jsou majitelé různých továren, protože se na trhu objevila spousta otroků ochotných pracovat za opravdu směšné peníze. Na podzim bylo proto povoleno Syřanům legálně pracovat v Turecku.

Chcete-li v Turecku velice rychle získat trvalý pobyt, občanství, přijetí na univerzitu bez doložení předchozího vzdělání nebo to povolení k práci, budete to mít nejjednodušší jako občan Sýrie. Zbytek světa se s papírováním docela zapotí…

 A pak už ulice širšího centra šestimilionové Ankary.

 

…a tady už máme intenzivní zážitky od rodinného stolu. To je ta druhá, hezčí Ankara:)

 

 

 

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *