Pivoňky, jahody, hrášek, třešně, azuro?

Nene, po 53 dnech odloučení pro všechny z nás určitě tato. Stihl to!

Nemůžeme říct, že bychom na to už nebyli za ta léta zvyklí. I ten perón si už zvykl.

Jenže tahle cesta vedla poněkud oklikou: Buenos Aires – Santiago de Chile – Toronto – Frankfurt – Vídeň – Břeclav.

Až tam se to začalo dost drobit – osobní vlak společnosti České dráhy totiž, jak už to tak bývá, zastavoval ve všech stanicích a zastávkách.

Hrušky, Moravská Nová Ves, Lužice, Hodonín, Rohatec zastávka, Rohatec…

Jestli živiteli rodiny závidím ty dálky, výhledy a podhledy? Těch 27 hodin v úzké hliníkové rouře osazené proudovými motory? Vůbec!!

Bylo to určitě víc než tisíc mil, znám je pouze přesný čas, v kronikách naší rodiny určitě rekordní:

Mají to ti dnešní šohaji nějaké komplikovanější. Za tú horú za vysoků, to dnes může být i na opačném kontinentu i polokouli.

Je to vzácný pocit – že někdo dva dny letěl přes půl světa, jen aby byl s vámi.

Palagrija hojá…

 

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *