Smít totiž prožívat a občas i fotit tohle…

…a toto…

…anebo to.

Většinou už nemám co dodat.

Třeba jako na zbrusu nové dřevěné rozhledně Maruška v Hostýnských vrších.

Určitě chápete!

Místo psaní teď hlavně čtu – dá se říci, že všechno kromě tureckých médií:)

Výpujční lhůty onoho zlínského klenotu v budově č. 15, jinak krajské knihovny, totiž nejsou natahovací, narozdíl od mých vodnářských zájmů.

Poslední zážitky:

Filmově svižný a „nastříhaný“ román Gerron švýcarského autora Charlese Lewinskiho, který vyšel před dvěma měsíci. Holocaust a život v Terezíně velmi čtivou a vzhledem k tématu i zaručeně palčivou formou. Doporučuji.

A pak tu byl dlouho očekávaný Gumový betlém od Jaroslava Kovandy – není pro každého, ale zaujme hlavně všechny batismem a regionem zatížené. A taky příznivce košatého českého a moravského jazyka. Kovanda je na hrátky s jazykem opravdový machr (ověřit si to můžete kromě jeho poezie i ve sbírce jeho novinových a jiných textů S jazykem od inkoustu). Já podobné rodinné kroniky á la František Pavlíček a jeho skvělý Konec patriarchátu prostě můžu.

 

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *