Našince, kterým něco podobného začíná deset kroků od dveří, asi tato svěží jarní fota zas tak neokouzlí. Pro obyvatele jakéhokoli betonového tureckého velkoměsta je to ale jako balzám. S radostí sdílím fotky ze severotureckého Niksaru (provincie Tokat), kde se daří nejen ovocnářství.
Hornaté, zalesněné a vlhké Černomoří… tam by se mi líblo. Zatím jsem ale neměla tu čest – svoje rodiště fotil švagr mého manžela. Snímky jsou asi 20 dní staré.
Kvůli podobným fotopříspěvkům mám potřebu rozšířit šablonu stránky… (a už se i stalo:)
Což o to – Turecko, nebo spíš Malá Asie a Anatolie, prostě jsou pestrá a nádherná místa, která krajinářští fotografové berou téměř kdekoli útokem.
…přidávám ještě i pohledy na začátek jara…
…trochu historie – starý most přes tamější řeku Kelkit…
…a pozdrav od autora těchto snímků.
Krásný den!
Právě čtu
