Nám všem lásku, zdraví, růst a zdar, tomuto blogu rozhodně častější výskyt nových článků. Znáte to, jak si na něco zvyknete (nebo spíš v tomto případě odvyknete) po dobu 21 a pak 40 dnů, zaryje se to docela pod kůži – mně se naposled zaryl návyk počítač nepouštět a hlavně nic nesdělovat světu.

Byl to rušný, vydařený a tvůrčí rok. Jestli se mi podaří obnovit psaní, budu se tu snažit o Turecku zmiňovat co nejpozitivněji, abychom neztráceli dobrou náladu. Někdy to, ano, může být tvrdý oříšek, ale to už za mne všechno vysvětlila novinářka Julie Urbišová, která má též za muže Turka, dítě a zkušenost ze života v této zemi…

 

I tak si dost často připomínám, že:

Všechny svoje radosti a utrpení máme ve své hlavě.

Nikde jinde ve vesmíru nejsou..!

 

Tagged with:
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *