Co si přát do nového roku
Nám všem lásku, zdraví, růst a zdar, tomuto blogu rozhodně častější výskyt nových článků. Znáte to, jak si na něco zvyknete (nebo spíš v tomto případě odvyknete) po dobu 21 a pak 40 dnů, zaryje se to docela pod kůži – mně se naposled zaryl návyk počítač nepouštět a hlavně nic nesdělovat světu.
Byl to rušný, vydařený a tvůrčí rok. Jestli se mi podaří obnovit psaní, budu se tu snažit o Turecku zmiňovat co nejpozitivněji, abychom neztráceli dobrou náladu. Někdy to, ano, může být tvrdý oříšek, ale to už za mne všechno vysvětlila novinářka Julie Urbišová, která má též za muže Turka, dítě a zkušenost ze života v této zemi…
I tak si dost často připomínám, že:
Všechny svoje radosti a utrpení máme ve své hlavě.
Nikde jinde ve vesmíru nejsou..!
Proč zrovna Žirafa?
Protože při téměř dvoumetrové výšce vám ani jinak neřeknou. Nadhled se hodí - ANO - při bas- ketu, focení, v davu a přeneseně i při psaní, překládání a další spoustě mých vodnářských aktivit. Žiju s jedním úžasným Turkem a už několik let střídavě pobývám v Turecku, hlavně v Izmiru.
Pište mi na filipika-zavináč-volny-tečka-cz!
Štítky
akp Ankara Atatürk basket Baťa cesty duchovni děti Ezel foto gezi Istanbul Izmir jaro kolorit kočky les léto meditace mentalita Máša média o mně podzim politika příroda sahadža sníh sport studentská léta Turci Turecko turecké jídlo turecké seriály turečtina volejbal volley Vánoce zima zlín úvahy čtu život život v Turecku ŽirafaPrávě čtu
Archiv