Tuto neděli dopoledne jsem na chvíli visela… na titulní stránce idnes.cz. Ano, mohlo to být i z horších důvodů, než je jen rozhovor s Annou Barochovou o tom, jak Turci v Izmiru vnímají dění kolem migrantů.
Dali byste si lehké a jednoduché jídlo pěkně začerstva v sedm nebo v osm ráno? Jogurt a müsli? Chleba, šunka a máslo? Ale jděte, tohle tedy v Turecku nečekejte. Jiný kraj, jiné zvyky. Snídaně hned po probuzení se tu nepěstují a když už se má jíst, tak TYPICKY nejdřív v deset nebo v jedenáct dopoledne.
Proč zrovna Žirafa?
Protože při téměř dvoumetrové výšce vám ani jinak neřeknou. Nadhled se hodí - ANO - při bas- ketu, focení, v davu a přeneseně i při psaní, překládání a další spoustě mých vodnářských aktivit. Žiju s jedním úžasným Turkem a už několik let střídavě pobývám v Turecku, hlavně v Izmiru.
Pište mi na filipika-zavináč-volny-tečka-cz!
Štítky
akp Ankara Atatürk basket Baťa cesty duchovni děti Ezel foto gezi Istanbul Izmir jaro kolorit kočky les léto meditace mentalita Máša média o mně podzim politika příroda sahadža sníh sport studentská léta Turci Turecko turecké jídlo turecké seriály turečtina volejbal volley Vánoce zima zlín úvahy čtu život život v Turecku ŽirafaPrávě čtu
Archiv